Národní galerie doplnila moderní umění zbraněmi

Praha - Národní galerie v Praze (NG) otevřela novou stálou expozici moderního a současného umění ve Veletržním paláci. Podle vedení galerie má nabízet nový pohled zejména na české umění přelomu století, ukazovat nové souvislosti i kontrasty, které tato doba v umění přinášela. Předchozí expozici z roku 2001 doplňovaly ukázky uměleckého řemesla, nechybějí ani v nové a navíc je mezi obrazy a sochami instalováno i několik zbraní.
    Expozice v pěti podlažích paláce vytvořili ředitel NG Milan Knížák a ředitel Sbírky současného a moderního umění Tomáš Vlček. Návštěvníkům byly otevřeny ve středu.
    S odkazem na světovou ekonomickou krizi novinářům řekli, že NG se ve Veletržním paláci rozhodla redukovat menší výstavy a prostory pro ně dříve určené zaplnila trvalými expozicemi. NG dlouho čelí kritice, že se z ní stává muzeum a nepořádá více krátkodobých výstav. Tímto týdnem se z Veletržního paláce muzeum skutečně stává, Knížák ale stále oponuje s tím, že funkce NG není kunsthalle, ale ze zákona je sbírkovou a muzejní institucí.
    Vedení NG také uvedlo, že stejně jako další státní instituce bude mít krácený rozpočet, nedostala například na zvýšené náklady na energie řádově několik milionů. NG se v poslední době soustředí spíše na investiční akce, aktuálně rekonstruuje Salmovský palác a plánuje několikeré přesuny sbírek.
    Nová expozice moderního umění se podle Knížáka snaží vystihnout "ducha českého umění", obrací se také ke kořenům moderního umění, které jsou podle něj v případě českého umění již v dílech středověkých a barokních. Expozice začíná díly z konce 19. století, která již anticipovala moderní umělecké postupy, a sleduje vývoj českého umění na velkých celcích jednotlivých osobností až do současnosti.
    Knížák zdůraznil, že vedle estetických kvalit umění chce nová expozice zdůraznit i jeho sociální aspekty, zejména spojené se "sociální tragédií 20. století", tedy dvěma světovými válkami. Ve třetím patře proto jsou vedle vrcholů českého kubismu instalována díla sociálního umění.
    Spojení kulometu, plamenometu, děla a dalších zbraní s uměním je podle Knížáka v rámci muzeí moderního umění jedinečné. Jejich přítomnost v expozici zdůvodnil Vlček mimo jiné tím, že moderní zbraně představují totální, obnažený design; české země podle něj také mezi světovými válkami byly zbrojním gigantem.
    Nově instalována jsou také díla Františka Kupky, v expozici jich je 70 z 500, které NG vlastní. NG má největší sbírku Kupkových děl ze všech světových muzeí, což je správně, neboť Kupka je Čech a do Národní galerie patří, řekl Knížák. Kupka většinu svého života strávil ve Francii, k Čechům od určité chvíle neměl dobrý vztah a Francouzi jej rádi považují za malíře francouzského.