Nová kniha odkrývá zapomenutý příběh plzeňské Semlerovy rezidence

Plzeň – Dosud zapomenutý nebo málo známý příběh plzeňské Semlerovy rezi- dence, stavby postavené podle konceptu světoznámého architekta Adolfa Loose, přibližuje nová kniha nazvaná Semlerova rezidence v Plzni. Trojrozměrný příběh Adolfa Loose a Heinricha Kulky. Publikace kurátora sbírky architektury Západočes- ké galerie v Plzni Petra Domanického třídí a doplňuje poznatky o unikátní stavbě a řadí Semlerovu rezidenci do kontextu činnosti Adolfa Loose a jeho spolupra- covníků v Plzni. Přibližuje také historii Semlerovy rodiny a osudy jejich domu a bytu v novější době, řekla ČTK Gabriela Darebná z galerie.

Dům rodiny Oskara a Jany Semlerových v Plzni s interiérem jejich bytu vznikl v letech 1933 až 1934 a patří podle Domanického k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. "Unikátní pojetí rozsáhlého bytu, který nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek, které se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly do jednoho celku, tak zvaný princip raumplanu, představuje určité završení Loosovy činnosti," řekl Domanický. Poté, co dům získala v roce 2012 do správy Západočeská galerie, provedla po částech kompletní náročnou obnovu památky, včetně restaurování většiny dochovaného vybavení a obnovy mnoha nezachovaných detailů. Téměř desetiletá oprava rezidence za 110 milionů korun skončila loni v září.

"Kniha shrnuje dosavadní poznatky o vzniku Semlerovy rezidence, včetně nejnovějších zjištění z deset let trvající obnovy a také zjištění z cenné komunikace s Vilémem Semlerem, dosud žijícím synem původních investorů," řekl Domanický. Jeho kniha se zabývá také aktivitami rodiny Semlerových v předválečném průmyslu Plzeňska a jejich záměrem na vytvoření rodinného sídla. Popisuje osudy rodiny a jejích nemovitostí po emigraci v roce 1939 a přibližuje památkovou péči o objekt.

"Pečlivým rozborem pramenů a pečlivou analýzou architektonických motivů Semlerovy rezidence se Petrovi Domanickému podařilo dokázat, že koncepci rezidence ještě stačil rozhodnout sám Loos, takže Heinrich Kulka ji jen provedl a dotvořil, ačkoliv ani Kulkův podíl nelze umenšovat," uvedl Rostislav Švácha z Ústavu dějin a umění Akademie věd ČR. Loos nemohl stavbu dokončit, protože v roce 1933 zemřel. Stavbu proto realizoval jeho žák Kulka. Plzeň je po Vídni druhým nejvýznamnějším ohniskem Loosovy práce. Semlerova rezidence má jako jediný z plzeňských interiérů spojovaných s Loosem raumplan. Stejné pojetí má Müllerova vila v Praze.

Rezidence byla letos přijata do mezinárodní sítě Iconic Houses (Ikonické domy). V Nizozemsku registrovaná nadace soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. Interiér Semlerovy vily patří mezi 12 objektů v České republice, které do sítě ikonických domů patří.