Obnova beskydské chaty Libušín je založena na ruční práci

Praha - Ornamentálně zdobená dřevěná chata Libušín na Pustevnách v Beskydech, kterou před pěti lety, 3. března 2014, částečně zlikvidoval požár, vstává z popela. Na obnovu tohoto secesního skvostu poslali lidé ve veřejné sbírce rekordních 10 milionů, další peníze dostalo muzeum z pojistky a podstatnou část z celkových 100 milionů korun hradilo ministerstvo kultury. Obnova Libušína by měla být hotová do konce letošního roku.

Příčinou požáru v noci ze 2. na 3. března 2014 byla špatně opravená kamna a komín. Z mistrovského díla architekta Dušana Jurkoviče zničily plameny hlavně pravou část budovy, v níž se nachází umělecky nejhodnotnější jídelna.

Libušín, symbol Pusteven spolu s dalšími objekty, byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Na jeho interiérech, které zdobily motivy z valašských i slovenských pověstí, spolupracoval Jurkovič s Mikolášem Alšem.

Objekt pojmenovaný po bájné kněžně Libuši byl otevřen v roce 1899 a původně sloužil jako restaurace. Unikátní byly tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny, k vybavení patřilo sto vyřezávaných židlí.

Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry Libušína akademický malíř Karel Štapfer. V exteriérech se Jurkovič, jak bylo jeho zvykem, inspiroval lidovými stavbami řady valašských, ale i kysuckých vesnic.

Jeho Libušín obsahuje všechny prvky lidové architektury s bohatou dřevořezbou a ornamentikou. I okraje šindelové krytiny vypadají jako krajka. Jsou typické pro rané období Jurkovičovy tvorby a vyjadřují jeho romantické zaujetí pro dřevěné lidové stavby.

"Nestačí toulat se po horách a omalovat tu či onu chalupu nebo kroj a pokládat to za národní umění," popisoval Jurkovič svůj přístup k práci. "Je třeba se sžít s krajem a lidmi, s jejich dějinami, vírou, jejich denními problémy. Chci vložit do umění vždy něco původního, něco svého."

Jeho Libušín je zvlášť ozdobný svými ochozy, verandami, řezanými sloupy, vroubkovanými trámy, skládanými štíty a malovanými kozuby, takže působí dojmem honosného sídla.

Valašské muzeum v přírodě, které je vlastníkem chaty, se po požáru rozhodlo zbytky stavby zachovat, aby pomohly připravit projektovou dokumentaci pro vědeckou rekonstrukci. Z požářiště muzeum zachránilo některé části.

"Pro turistický ruch a Pustevny je stavba Libušína velmi významná. Požár byl stejnou katastrofou, jako by hořelo Národní divadlo, proto heslo Valaši sobě je zde na místě," uvedla bývalá starostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková.

Dodavatelem oprav se stala brněnská firma Archatt, která v minulosti prováděla například rekonstrukci brněnské vily Tugendhat nebo pražského Národního divadla.

Při obnově chaty, která započala v létě 2016, spotřebovali řemeslníci zhruba tisíc metrů čtverečních kvalitního jedlového šindele. Samotnou stavbu vyrobili tesaři na Bystřičce. Ručně tesané trámy nejprve seskládali v hale. Potom je označili, rozebrali, převezli na Pustevny a novou roubenou krásku znovu složili. Vyrobit jeden trám jim zabralo celý den.

Nový Libušín vznikal jako vědecká rekonstrukce, což znamená, že se ke stavbě používaly původní technologie. Stavba má ale odolávat času a výkyvům počasí mnohem lépe, než kdyby byla postavená ze strojově opracovaných trámů.

V novém objektu je použito asi sedm procent prvků z původní chaty, které se podařilo zachránit nebo byly po přestavbách uloženy v depozitáři. Řemeslníci v dílnách restaurovali okna a dveře.

Po obnově bude mít Libušín mírně jiné barvy, vrátí se do podoby v roce 1925, kdy byly dostavěny všechny jeho části. Tělo stavby bude světlejší, změní se i odstíny barev, červená nebude tak výrazná jako dříve, dřívější bílá bude lehce do okrova. Vytápět se bude pomocí tepelných čerpadel, které jsou již hotové. Peníze na obnovu Libušína přidaly i kraje, Lesy ČR dodaly dřevo.