Okolí Vřídelní kolonády v K. Varech řeší dvě studie, o podobě rozhodne město

Karlovy Vary - Budoucí okolí Vřídelní kolonády v Karlových Varech řeší dvě architektonické studie, starší studie architekta Václava Kouby a studie rozsáhlého Divadelního korza Kanceláře architektury města Karlovy Vary (KAM). Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád (SPLZAK) a KAM nyní hledají kompromis, jak oba návrhy skloubit. Konečné slovo ale bude mít až vedení města, shodují se ředitelé SPLZAK Václav Benedikt a ředitel KAM Karel Adamec, zjistila ČTK. Zřizovateli obou organizací je město Karlovy Vary.

"Jsou to vlastně dvě studie, které jsou pojaté rozdílným způsobem, a každá ten veřejný prostor popisuje trochu jinak. Ale jak říkám, je to na vedení města, aby rozhodlo, co má být výsledek," uvedl Benedikt.

Jak doplnil ředitel KAM Adamec původní studie architekta Kouby se týkala hlavně nejbližšího okolí Vřídelní kolonády, jejíž rekonstrukce včetně některých zásahů v okolí byla už částečně provedena. "Okolí se tak může dotáhnout v nějaké podobě podle té původní studie a ten zbytek území už se dodělá podle nové studie Divadelního korza, protože ta studie (architekta Kouby) z roku 2016 tak daleko nesahala a vlastně se týká jenom blízkého okolí Vřídelní kolonády od fasády po obrubník pojezdné části," uvedl Adamec.

"Já ještě nabízím městu, že bychom nechali obě varianty posoudit nezávislým subjektem, kterým by mohla být naše odborná rada KAMu," doplnil Adamec. Samotný KAM by podle něj neměl být v tomto případě institucí, která by měla rozhodovat, protože je autorem jedné ze studií. "Nyní hledáme nějakou cestu, jakým způsobem z této situace vybruslit, aby za námi zůstal důstojný veřejný prostor i budova, ve které by SPLZAK fungoval a zároveň měl kolem pěkný veřejný prostor," řekl.

Zároveň by rozhodování nemělo trvat dlouho. SPLZAK, jak řekl její ředitel Benedikt, má už naplánované a předschválené první investice okolo Vřídelní kolonády, které by se měly začít dělat už příští rok. Jedná se hlavně o přemostění řeky Teplé, které je už v havarijním stavu a s omezenými možnostmi je přístupné jen po dobu filmového festivalu. Následovat by měly pak i úpravy okolí kolonády, kde by mohly vzniknout promenádní a odpočinkové prostory, objevit se zde má nová stromová výsadba i dlažba. Celkově by ale Vřídelní kolonáda a její okolí, ačkoli na rozdíl od naprosté většiny lázeňské části města vznikla až v 70. letech minulého století, měla do celkové myšlenky klidové a reprezentativní lázeňské zóny zapadat a nepůsobit nepatřičně.

Do záchrany Vřídelní kolonády, která byla před několika lety už v havarijním stavu, město investovalo zatím přes 44 milionů korun. Celková rekonstrukce včetně okolí a využití zatím nepřístupných prostor, jako je například střecha kolonády, by ale měly stát výrazně více - několik set milionů korun. Přednost tak bude mít v rozpočtu města rekonstrukce Chebského mostu.