Poctu komory architektů mají Rajniš a Fuchs in memoriam

Praha - Poctu České komory architektů (ČKA) dostali funkcionalistický tvůrce Bohuslav Fuchs in memoriam a Martin Rajniš, autor dřevostaveb a netradičních řešení. Komora udílí toto ocenění osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury. Poslední dva laureáty ČKA vyhlásí dnes na nominačním večeru České ceny za architekturu v Divadle Archa. ČTK to sdělila mluvčí ČKA Tereza Zemanová.

Bohuslav Fuchs (1895 až 1972) dostal Poctu ČKA za rok 2015, Martin Rajniš za rok 2016. Komora poctu udílí od roku 2000, kvůli organizačním důvodům ale nebyla udělena od roku 2015, kdy ji za rok 2014 dostala Věra Machoninová. Podle mluvčí má ale komora v plánu ještě letos udělit ocenění za rok 2017 a vrátit se ke každoroční periodicitě.

"Bohuslav Fuchs patří k výjimečným osobnostem, které svojí odvahou, pílí a talentem přispěly ke vzniku moderní architektury a urbanismu 20. století. Ve svém všestranném a rozsáhlém díle uplatnil pokroková prostorová a dispoziční řešení, inspirovaná novými konstrukcemi a materiály, a přispěl současně k tvorbě estetických forem, které se staly součástí výtvarné kultury své doby," odůvodnili porotci své rozhodnutí.

Ke stavbám Bohuslava Fuchse patří v Brně Zemanova kavárna, hotel Avion nebo tři pavilony na Výstavě kultury ČSR. Během působení na stavebním úřadě města Brna navrhl regulační plány několika městských částí a také soutěžní návrh na regulaci historického centra Brna. Fuchs působil v poválečném období jako děkan Fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT. Na konci 50. let byl z politických důvodů nucen školu opustit. Byl příznivcem architektonických soutěží, sám se jich aktivně účastnil jako soutěžící i porotce. Působil ve Skupině výtvarných umělců, Spolku výtvarných umělců Mánes a také v redakcích několika časopisů.

Čtyřiasedmdesátiletý Rajniš je český architekt a urbanista, který dosahuje respektu i na mezinárodní scéně. Je spoluzakladatel České komory architektů. K množství jeho děl patří Obchodní dům Máj v Praze (spolu s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem), Česká poštovna Anežka na Sněžce (H.R.A. Hoffman Rajniš Architekti) nebo vzducholoď Guliver na budově centra současného umění DOX v Praze (spolu s Davidem Kubíkem a Leošem Válkou). Podstatou jeho staveb je experiment a vztah architektury k přírodě a lidské společnosti.

Porota ho ocenila za celoživotní dílo i pedagogickou činnost, je podle ní architekt "měkkého adaptabilního projektování". "Rajniš je ve vztahu jak k dominujícímu mainstreamu, tak i alternativním směrům radikální. Jeho architektura je prostá, přirozeně prostá, ale žádný redukcionistický, manýristický minimalismus," popsali porotci jeho tvorbu.