Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR stabilní, uvedla ředitelka asociace

Praha – Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Důvo- dem je, že se dřevostavby staví několika- násobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Stagnovaly také průměrné ceny dřevěných hrubých staveb, zvedly se naopak ceny dřevěných staveb na klíč. Oproti předešlým rokům se loni zvýšil také zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva. V rozhovoru s ČTK to uvedla ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenka Trandová.

K loňské stabilizaci výstavby ze dřeva podle Trandové také pomohlo, že oproti domům z cihel se dřevostavby dají stavět automatizovaným způsobem, který je méně náročný na počet pracovníků. Většinu stavební práce tak podle Trandové lze převést mimo staveniště do výrobních hal, kde projektant připraví projekt, následně se k němu zpracuje výrobní dokumentace a plány se pošlou do stroje, který jednotlivé kusy stavby nařeže a připraví.

Podle dat ADMD, která zastupuje 25 téměř výhradně českých firem zaměřujících se na dřevostavbu, průměrná cena hrubé stavby loni meziročně stagnovala na 2,9 milionu Kč. O 19 procent se zvýšila cena dřevěných staveb na klíč, a to na průměrných 4,8 milionu korun. Důvodem je, že ceny stavebních materiálů využívaných na dřevěných hrubých stavbách loni zůstaly víceméně stabilní, navýšily se ale ceny obkladových materiálů, ale také například ceny stavebních a řemeslných prací nutných pro dokončení stavby na klíč.

Kromě rodinných domů se v minulém roce začalo stavět také několik větších veřejných projektů. Jedním z nich byly dva bytové domy v pražských Řeporyjích s názvem Timber Praha. Celkově se jedná o 63 bytů. Timber Praha bude po dokončení ke konci letošního roku největší dřevostavbou v Praze. Celková investice do projektu činila ze strany rakouského developera UBM téměř 500 milionů korun.

Oba domy mají čtyři patra a jsou vysoké 12 metrů tak, aby splňovaly současnou požární vyhlášku omezující z bezpečnostních důvodů vyšší výstavbu ze dřeva. Výstavbě větších dřevěných veřejných budov, jejichž existence je v ostatních evropských státech běžnou praxí, brání v ČR podle Trandové hlavně nižší povědomost o dřevostavbách a menší zájem developerů.

"Když si vezmeme Rakousko a Německo, tak tam tvoří dřevostavby dlouhodobě více než čtvrtinu všech rodinných a veřejných staveb. V severských státech to je dokonce 80 procent. Například ve Francii vznikla legislativní povinnost stavět dřevostavby ve veřejném sektoru a měla by tvořit 40 procent celé francouzské výstavby veřejných staveb," dodala Trandová.

Vedle UBM se dřevěné veřejné výstavbě v ČR věnuje také například švédská Skanska, která staví téměř 80 bytů v pražských Radlicích. Finský YIT momentálně dostavuje v pražském Hloubětíně komplex Suomi s dřevěnou školkou pro 100 dětí.