Pražské DBK patří ke klenotům brutalistní architektury

Praha - Dům bytové kultury (DBK), otevřený 29. května 1981 v Praze na Pankráci, si na trhu s nábytkem udržoval dlouhá léta jedinečné postavení. Budova, kterou navrhla architektka Věra Machoninová, se stavěla od roku 1972 a po svém otevření byla označena za dům 21. století. Unikátní stavba je považována za jedno z nejvýznamnějších děl brutalistní architektury nejen v Česku.

Stavba, která vyrůstala souběžně se stanicí metra Budějovická, má osm pater, na první pohled nicméně díky svému řešení vypadá podstatně nižší. Na její fasádu byla použita speciální patinující ocel Atmofix, která byla československým patentem a která nevyžaduje používání nátěrových hmot. Výraznou úpravu dostalo i okolí včetně dalších budov u stanice metra Budějovická, obchodní pasáže a zeleně.

V roce 1991 se dům stal první čs. prodejnou nábytkářského řetězce IKEA. Po odchodu IKEA do vlastních prostor v polovině 90. let prošla budova DBK drastickou rekonstrukcí, při které byla zlikvidována většina originálního vnitřního vybavení, byla přejmenována na Prior a zařazena do stejnojmenné obchodní sítě. Ztratila tím zároveň punc nábytkářské speciálky. Okolí bylo zastavěno dalšími budovami a ztratilo svůj původní ráz.

Další rozsáhlá rekonstrukce architektonicky cenného a svou polohou atraktivního obchodního centra byla zahájena v roce 2006. Započala návratem ke jménu DBK (provozuje jej společnost DBK Praha), vytvořením nového loga a postupnou proměnou domu v moderní nákupní galerii.