Prohlášení České komory architektů k zadávání veřejných zakázek
 |
Valná hromada České komory architektů po rozpravě věnované tomuto tématu a v souladu se svým posláním pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí a spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování1, vydává k současnému stavu veřejného investování
toto
PROHLÁŠENÍ ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ K ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Způsob zadávání veřejných zakázek v ČR včetně jejich zadávání koncesemi (tzv. PPP) je často v zásadním rozporu s obecným cílem a posláním, stanoveným v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zejména s principem transparentnosti, veřejné kontrolovatelnosti, úspornosti a hospodárného nakládání svěřeným majetkem a finančními prostředky. Tyto požadavky považujeme za aktuální právě proto, že se veřejných prostředků v současnosti významně nedostává a že jejich mrháním je znemožněna realizace důležitých investic.
Korupční prostředí při zadávání veřejných zakázek působí nejen podstatné škody hospodářské, ale také škody morální, snižuje práh společenské i individuální občanské vnímavosti k nezákonnostem a nemravnostem a oslabuje právní vědomí dříve, než se je po desetiletích devastace podařilo obnovit.
Tímto prohlášením oslovujeme nejen zadavatele, ale především veřejnost, která si musí uvědomit své právo na transparentnost, na efektivní zhodnocení svých, tedy veřejných prostředků, své právo na kvalitu staveb a vystavěného prostředí. Veřejnost musí cítit, že se prostřednictvím dialogu účastní na výstavbě své obce nebo státu a že není pouhým vazalem těch, kterým dala mandát rozhodovat také o přidělování veřejných zakázek.
Pro profesi urbanistů a architektů, jakož i inženýrů, jsou důsledky tohoto stavu zvláště tíživé, a to zejména pro generace nastupující. Zadávání zakázek na územně plánovací dokumentace, stejně jako na projekty staveb a stavební práce je jeden z motorů ekonomiky a zároveň jeden z nejrozsáhlejších segmentů veřejného investování. Právě proto se tu korupční praktiky projevují zvláště rozsáhlou měrou a úniky veřejných prostředků představují skutečný celospolečenský problém, který vrhá tuto společnost celá desetiletí zpět.
Vážnost situace pociťují i mnozí zahraniční partneři, s jejichž odmítavými a kritickými názory se setkáváme při bilaterálních jednáních i při jednáních na půdě mezinárodních profesních institucí.
Své prohlášení adresujeme i architektům. Nelze omlouvat krizí či jinými zástupnými důvody, že architekti sami selhávají a na stavu věci se podílejí. Etické selhávání architektů, byť často „vynuceno“ vnějšími okolnostmi, prohlubuje tento neudržitelný stav a poznamenalo vztah k morálně etickým principům naší profese.
Jsoucí stav je důsledkem mnoha příčin, mezi nimiž hraje nezanedbatelnou roli neznalost na straně jedné, a záměr obejít řádná pravidla zadávání na straně druhé. Důsledkem jsou předražené a méně kvalitní stavby.
Kvalitou rozumí Česká komora architektů nejen kvalitu estetickou, ale též kvalitu technickou, materiálovou, dispozičně provozní a uživatelskou, jejíž nedílnou součástí jsou požadavky na hospodárnost, a to nejen hospodárnost související s pořízením plánů a samotných staveb, ale zejména s jejich následným provozem.
Za jedinou opravdu vhodnou formu veřejného zadávání územně plánovací dokumentace, projektů veřejných budov a prostorů považuje Česká komora architektů architektonické a urbanistické soutěže, které jsou ze své povahy soutěžemi po všech stránkách veřejnými, kontrolovatelnými – transparentními. Za spornou formu veřejného zadávání naopak považuje Komora též koncesní systém zadávání, který velmi často ve svých důsledcích vede k investování, které se veřejné správě vymyká z kontroly a které vede k latentnímu až otevřenému zadlužování obcí a krajů. Architektonická soutěž, jako forma soutěže o návrh podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, vypsaná při respektování dalších platných zákonů, zejména zákona č. 360/1992 Sb., je právoplatnou a pro tento účel vytvořenou součástí legislativního systému a není možno ji nadále obcházet.
Česká komora architektů tímto prohlášením vyzývá nejširší společnost, aby uplatnila své právo na kvalitní a efektivní užití veřejných prostředků a požadovala po veřejné správě důkladné zdůvodnění tam, kde je veřejná zakázka ovlivňující stav vystavěného prostoru zadána jinak než architektonickou soutěží.
Česká komora architektů požaduje, aby veřejná správa volila takové formy zadávání veřejných zakázek, které umožní nejvyšší míru veřejné kontroly, a to nejen nad nabídnutou cenou, ale především nad kvalitou podaných návrhů. Není-li užito architektonické soutěže, je důvodné podezření, že se jedná o přípravu podmínek pro zadání zakázky předem určenému dodavateli a pro korupci.
Přijato jako usnesení XVII. valné hromady České komory architektů 2010.
Korupční prostředí při zadávání veřejných zakázek působí nejen podstatné škody hospodářské, ale také škody morální, snižuje práh společenské i individuální občanské vnímavosti k nezákonnostem a nemravnostem a oslabuje právní vědomí dříve, než se je po desetiletích devastace podařilo obnovit.
Tímto prohlášením oslovujeme nejen zadavatele, ale především veřejnost, která si musí uvědomit své právo na transparentnost, na efektivní zhodnocení svých, tedy veřejných prostředků, své právo na kvalitu staveb a vystavěného prostředí. Veřejnost musí cítit, že se prostřednictvím dialogu účastní na výstavbě své obce nebo státu a že není pouhým vazalem těch, kterým dala mandát rozhodovat také o přidělování veřejných zakázek.
Pro profesi urbanistů a architektů, jakož i inženýrů, jsou důsledky tohoto stavu zvláště tíživé, a to zejména pro generace nastupující. Zadávání zakázek na územně plánovací dokumentace, stejně jako na projekty staveb a stavební práce je jeden z motorů ekonomiky a zároveň jeden z nejrozsáhlejších segmentů veřejného investování. Právě proto se tu korupční praktiky projevují zvláště rozsáhlou měrou a úniky veřejných prostředků představují skutečný celospolečenský problém, který vrhá tuto společnost celá desetiletí zpět.
Vážnost situace pociťují i mnozí zahraniční partneři, s jejichž odmítavými a kritickými názory se setkáváme při bilaterálních jednáních i při jednáních na půdě mezinárodních profesních institucí.
Své prohlášení adresujeme i architektům. Nelze omlouvat krizí či jinými zástupnými důvody, že architekti sami selhávají a na stavu věci se podílejí. Etické selhávání architektů, byť často „vynuceno“ vnějšími okolnostmi, prohlubuje tento neudržitelný stav a poznamenalo vztah k morálně etickým principům naší profese.
Jsoucí stav je důsledkem mnoha příčin, mezi nimiž hraje nezanedbatelnou roli neznalost na straně jedné, a záměr obejít řádná pravidla zadávání na straně druhé. Důsledkem jsou předražené a méně kvalitní stavby.
Kvalitou rozumí Česká komora architektů nejen kvalitu estetickou, ale též kvalitu technickou, materiálovou, dispozičně provozní a uživatelskou, jejíž nedílnou součástí jsou požadavky na hospodárnost, a to nejen hospodárnost související s pořízením plánů a samotných staveb, ale zejména s jejich následným provozem.
Za jedinou opravdu vhodnou formu veřejného zadávání územně plánovací dokumentace, projektů veřejných budov a prostorů považuje Česká komora architektů architektonické a urbanistické soutěže, které jsou ze své povahy soutěžemi po všech stránkách veřejnými, kontrolovatelnými – transparentními. Za spornou formu veřejného zadávání naopak považuje Komora též koncesní systém zadávání, který velmi často ve svých důsledcích vede k investování, které se veřejné správě vymyká z kontroly a které vede k latentnímu až otevřenému zadlužování obcí a krajů. Architektonická soutěž, jako forma soutěže o návrh podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, vypsaná při respektování dalších platných zákonů, zejména zákona č. 360/1992 Sb., je právoplatnou a pro tento účel vytvořenou součástí legislativního systému a není možno ji nadále obcházet.
Česká komora architektů tímto prohlášením vyzývá nejširší společnost, aby uplatnila své právo na kvalitní a efektivní užití veřejných prostředků a požadovala po veřejné správě důkladné zdůvodnění tam, kde je veřejná zakázka ovlivňující stav vystavěného prostoru zadána jinak než architektonickou soutěží.
Česká komora architektů požaduje, aby veřejná správa volila takové formy zadávání veřejných zakázek, které umožní nejvyšší míru veřejné kontroly, a to nejen nad nabídnutou cenou, ale především nad kvalitou podaných návrhů. Není-li užito architektonické soutěže, je důvodné podezření, že se jedná o přípravu podmínek pro zadání zakázky předem určenému dodavateli a pro korupci.
Přijato jako usnesení XVII. valné hromady České komory architektů 2010.
V Pardubicích 17. dubna 2010
1) § 23 odst. 6 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpis
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Urbanistické soutěže
Ing.arch. Josef Myslivec
29.04.10 08:33
zobrazit všechny komentáře
Související články
0
19.06.2017 | Komora architektů upraví soutěžní řád podle názoru ÚOHS
3
12.04.2011 | ČKA: Otevřené prohlášení k procesu „Boje proti korupci“
0
19.04.2010 | Jak zvýšit počet architektonických soutěží v ČR?
0
22.03.2010 | Pracovní setkání ČKA k architektonickým soutěžím
0
01.02.2010 | ČKA chystá mezinárodní sympozium o architektonických soutěžích
