Prostějov podal rozklad k prohlášení židovského hřbitova památkou

Prostějov - Prostějovská radnice podala rozklad k prohlášení bývalého židovského hřbitova nedaleko centra města za kulturní památku. ČTK to dnes sdělila primátorka Alena Rašková (ČSSD). Někdejší židovský hřbitov, který byl zničen za německé okupace a náhrobní kameny s židovskými nápisy si rozebrali lidé z okolí, zařadilo ministerstvo kultury přes nesouhlas radnice na seznam kulturních památek v polovině července. Rozhodnutí ministerstva zatím není pravomocné.

"Na daném pozemku nejsme jako město sami, jsou zde také majitelé a správci inženýrských sítí, pro které může prohlášení lokality kulturní památkou znamenat do budoucna problém a například zvýšené náklady při rekonstrukcích," uvedla Rašková. Radnice chce mít podle primátorky právní jistotu, že zájem prohlásit lokalitu kulturní památkou převyšuje zájmy vlastníka pozemku a vlastníků infrastruktury. "Chceme se do budoucna vyhnout třeba situaci, kdy po nás kvůli zvýšeným nákladům za rekonstrukci infrastruktury bude někdo z vlastníků požadovat úhradu takových nákladů," podotkla.

Město o podání rozkladu informovalo zástupce Federace židovských obcí v ČR a s jejími představiteli bude dál jednat o navrhovaných úpravách prostoru bývalého hřbitova, na jehož místě jsou nyní park a škola.

Návrh na prohlášení někdejšího židovského hřbitova památkou loni podala židovská organizace Kolel Damesek Eliezer a záměr podpořila Federace židovských obcí v ČR i památkáři. Na místo bývalého hřbitova minulý týden přijel z USA rabín Louis Kestenbaum v doprovodu 20 židovských podporovatelů ze Spojených států, Velké Británie, Izraele, Rakouska a ČR.

Kestenbaum radnici ostře kritizoval, protože podle něj nechce vyjít vstříc návrhu na pietní úpravu prostoru bývalého židovského hřbitova. Kritikou dnes nešetřil ani autor návrhu na kulturní památku Tomáš Jelínek. "Zcela skandální je argument vedení Prostějova, jež upozorňuje ministerstvo kultury na "neúměrnou" aktivitu žadatelů o prohlášení místa za kulturní památku, protože na místě hřbitova uspořádali pietní náboženské shromáždění," sdělil ČTK.

Jelínkovi se také nelíbí vyjádření Raškové, že po prohlášení hřbitova za kulturní památku může ze strany židovské obce být vyvíjen neúměrný nátlak na město jako vlastníka pozemku. "To již není věcné tvrzení relevantní pro posouzení kulturní památky, ale výraz nepatřičné náboženské nesnášenlivosti, když vedení Prostějova vadí snaha židovské obce o důstojnou úpravu místa, s ostatky téměř 2000 lidí, které by navíc platila organizace Kolel Damesek Eliezer," podotkl.

Prostějov podle mluvčí Jany Gáborové jedná s židovskou obcí o citlivé úpravě pietního místa, která bude důstojná a výrazně nenaruší prostor. Podle Kestenbauma návrh architektonického řešení pietního místa, který prosazuje on a jeho podporovatelé, neobsahuje žádné rušivé prvky. Bývalý hřbitov nyní připomíná pouze pomník.

Starý židovský hřbitov v Prostějově byl založen v roce 1801 a v roce 1943 na popud německého starosty zrušen. Vytrhána tehdy byla většina náhrobních kamenů, které posloužily jako stavební materiál či byly znovu zpracovány. V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita. Na zrušeném hřbitově jsou pochováni například předci filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.