Referendum kvůli nákupnímu centru v Opavě zatím nebude

Odpůrci stavby, spolky Za Opavu a Bludný kámen, sehnali doposud 3200 podpisů. "Rozhodli jsme se pokračovat ve sběru podpisů pod návrh referenda, které by se mohlo uskutečnit samostatně v jiném, pozdějším termínu," řekl Klimeš. Podle něj byla varianta spojení referenda s volbami ideální. "Bylo by jednodušší obyvatele města k urnám přivést," řekl. To, že nesehnali dostatek podpisů, nepovažuje za zklamání. "Zpětně tomu rozumím. Mnozí lidé si stavbu nepřejí. Nedůvěřují ale politikům. Mají pocit, že to nemohou ovlivnit," řekl.

Podle něj a jeho kolegů Opava další obchodní centrum nepotřebuje. "V přepočtu obchodní plochy na jednoho obyvatele jsme třetí v republice," řekl Klimeš. Stavba by podle něj negativně ovlivnila život v Opavě. "Výrazně by se zvýšila dopravní zátěž. Auta by jezdila tou nejkrásnější částí města, hned vedle gotické katedrály," řekl Klimeš. Domnívá se, že nezastavěná plocha za Slezankou by měla být využita smysluplněji. "Mnozí si tam přejí pouze park. S tím úplně nesouhlasím. Myslím, že vhodná by byla kombinace bytové výstavby, parku a zřízení obchůdků, kaváren a restaurací," řekl Klimeš.

Projekt chce realizovat developerská společnost Crestyl. Už před lety o tom s představiteli města podepsala smlouvu. Jednání se ale stále vlečou a mezi tím nedaleko zamýšleného obchodního centra vzniklo jiné - Breda & Weinstein. Na ploše přes 25.000 m² nabízí prostory pro více než 100 obchodů, multikino se šesti sály, restaurace a kavárnu.

Zástupci Crestylu v projektu chtějí pokračovat. Tento týden se setkali s představiteli města. "Předložili nám jakousi odlehčenou verzi, která nepočítá s úplným zastavěním plochy a s využitím areálu Slezanky," řekl ČTK primátor Radim Křupala (ČSSD). S tímto záměrem se nyní musí seznámit ostatní koaliční strany a do konce dubna by město mělo dát developerovi jednoznačné stanovisko, jak bude dál postupovat, řekl.

Smlouvu s Crestylem tehdejší představitelé města uzavřeli v roce 2005. Firma podle ní má zastavět pozemek pod dnes již zbouranou výškovou budovou ze 70. let a sousední parky, které vznikly v roce 1945 po zbourání staveb zničených ve válce. Část obyvatel města s jeho zastavěním nesouhlasí. Přejí si, aby tam zůstala klidová zóna. Petici za zastavení projektu v roce 2011 podepsalo 1300 lidí.

Smlouva je pro město nevýhodná především v tom, že pokud od ní odstoupí, bude firmě platit. Zástupci města jsou ochotni zaplatit případné reálné náklady. Odmítají platit ušlý zisk. Takové řešení by Klimeš uvítal. "Je lepší zaplatit nějakou pokutu, než tam 200 let trpět nějakou architekturu, která z města jen vysává život," řekl.