V Opavě se další obchodní centrum stavět nebude

Opava - V Opavě se další obchodní centrum stavět nebude, zastupitelé dnes schválili odstoupení od smlouvy s developerem. Firma Crestyl chtěla vybudovat komerční areál přímo v historickém jádru v blízkosti Horního náměstí. Město odstoupení od smlouvy bude stát 28,5 milionu korun. Takto developer vyčíslil své náklady, které s projektem dosud měl. Představitelé radnice nyní budou hledat nové využití plochy. Zapojit chtějí veřejnost. Vyjádření developera ČTK zjišťuje.

"Cítím, že máme obecnou shodu, jakým směrem dál pokračovat. Co by tam mělo být do budoucna. Chceme do rozhodovacího procesu zapojit veřejnost," řekl primátor Radim Křupala (ČSSD). Už dříve opavští radní hovořili o možnosti výstavby bytových domů, kanceláří, objektu s restaurací a parku.

Podle primátora developer neuplatnil požadavek na zaplacení případného ušlého zisku. V částce 28,5 milionu korun jsou zahrnuty sumy, které firma městu zaplatila například za pronájem nemovitostí, demolici výškové budovy či za archeologický průzkum. Samotné náklady na projekty a přípravu stavby Crestyl vyčíslil na víc než 22 milionů korun.

Smlouvu o stavbě obchodního centra předchozí vedení města podepsalo s developerem v roce 2005. Podle ní mohl zastavět území vzniklé po stržení válkou zničených domů v historickém centru Opavy. Přípravy se ale vlekly a v poslední době se stále častěji mezi obyvateli objevovaly názory, že obchodní centrum by se stavět nemělo. Před časem ochotu o ukončení projektu projevil i Crestyl. Dnes se k tomu přiklonila i většina zastupitelů.

Změnu názorů ovlivnila i stavba dalšího obchodního centra Breda & Weinstein, které vzniklo nedaleko. Na ploše přes 25.000 metrů čtverečních nabízí prostory pro více než 100 obchodů, multikino se šesti sály, restaurace a kavárnu.

Crestyl měl podle uzavřené dohody zastavět pozemek pod dnes již zbouranou výškovou budovou ze 70. let a sousední parky, které vznikly v roce 1945 po zbourání staveb zničených ve válce. Část obyvatel města se zastavěním prostoru nesouhlasí. Přejí si, aby tam zůstala klidová zóna. Petici za zastavení projektu v roce 2011 podepsalo 1300 lidí. Letos se pod žádost o referendum podepsalo 3200 odpůrců stavby. Referendum se nakonec nekonalo. "Je lepší zaplatit pokutu, než tam 200 let trpět nějakou architekturu, která z města jen vysává život," řekl ČTK iniciátor referenda Martin Klimeš.