Termín vydání Zelené hory církvi zatím stále není jasný

Žďár nad Sázavou - Termín podpisu dohody mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a církví o vydání poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou v rámci takzvaných církevních restitucí stále není jasný. NPÚ stále nemá k dispozici všechny dokumenty potřebné k posouzení žádosti. Dokumenty by mohly být doplněny na jednání mezi zástupci NPÚ a Biskupství brněnského v první polovině března. ČTK to sdělila Simona Juračková z oddělení vnějších vztahů NPÚ.
    "NPÚ si nad rámec svých povinností vyžádal další doplnění, aby získal maximum informací vztahujících se k areálu a jeho přechodu na stát," uvedla Juračková. Národní archiv, archiv ministerstva kultury, Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou a Městský úřad Žďár nad Sázavou podle ní žádosti NPÚ vyhověly a dohledané dokumenty zaslaly, jediné biskupství zatím nezareagovalo. "Předpokládáme toto doplnění na osobní schůzce se zástupci Biskupství brněnského v první půlce března," dodala Juračková.
    Brněnské biskupství podle mluvčí Martiny Jandlové na žádost NPÚ o doplnění výzvy reagovalo dopisem v prosinci 2013. "Další vyjasnění situace a domluvení konkrétních kroků očekáváme na osobní schůzce představitelů NPÚ a biskupství. Jsme přesvědčeni o vstřícnosti ze strany NPÚ," sdělila ČTK Jandlová.
    Výzvy k vrácení majetku, které přišly do NPÚ, jsou podle generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové často nekompletní a je třeba vyzývat žadatele k jejich doplnění. NPÚ navíc dělá vlastní rozsáhlá šetření. "Vykonáváme více úkonů, než nám zákon ukládá, abychom si byli jisti, že jednotlivé žádosti vyhodnocujeme nezpochybnitelně," dodala Goryczková. NPÚ dodané dokumenty posuzuje ve spolupráci s externí advokátní kanceláří.
    V případě církevních restitucí je podle údajů NPÚ povinnost dokázat křivdu na straně žadatele. Ten musí prokázat, že požadovaný majetek náležel do původního majetku příslušné církve. Současně musí doložit případné právní nástupnictví a některé další údaje.
    Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře je jednou z nejvýznamnějších památek, které by měly být vráceny církvi. Mezi další památky, o které církevní společnosti požádaly, patří například hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.
    Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. První, přibližně dvoumiliardovou splátku církve dostaly koncem roku. Podle zákona tak bude stát činit i v dalších letech, peníze vyplatí ministerstvo kultury vždy nejpozději do 31. prosince kalendářního roku. Po vyplacení první splátky se výše nesplacené částky každoročně zvýší o roční inflaci.