Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
- v civilizovaných zemích se obvykle za prostředek pro výběr nejkvalitnějšího řešení považuje architektonická soutěž, (bytˇse všemi svými "ale"...)
- to není můj, ale "byznys nás všech", popisuji pouze stav techniky, který je petrifikován v právních předpisech, mrzí mně, že to tak nevidíte, nemýlim-li se, jste architekt
- máte pravdu, že jsem takovou stavbu dosud nepotkal, rovněž novou školu v Tlučné a některé další v ČR. Poslední léta jsem navštívil řadu škol, školek ve Finsku, Německu a v Rakousku. Ale s takovými exesy jsem se tam vskutku nesetkal.
- lituji, že jsou naše děti vychovávány v prostředí poplatném předminulému století, interiér/exteriér má přece edukační charakter. Je nasnadě, že děti ze šmoulí školy budou spíše v dospělosti inklinovat ke stavbě šmoulího domečku...
- pravděpodobně i za Rakouska Uherska bylo v třídách lepší vnitřní klima, než v nové zateplené škole, s těsnými okny a radiátory pod oknem, nedej bůh s podkrovím prosvětleným jen střešními okny...
ta hromada krámů kolem toho vašeho zeleného spasitelského marketingu, pane smolo, má taky uhlíkovou stopu, vypouští těkavé jedy, způsobuje zamoření karcinogenními plísněmi.
svět se zbláznil.
studie koncentrace CO2 ve školách. měření není marketing.
VOC nemá nic společného s tím, jestli dům je pasiv nebo ne. naopak PVC se častěji vyskytuje v těch "běžných domech". a pokud už máme v domě látky uvolňující VOC, tak by bylo dobré větrat o 106, což jedině umí stroj.
diskutabilní je řízené větrání s rekuperací v rodinném domě.
PS.: z nerezového plechu se neuvolňuje VOC
vzduch honěný nerezovými rourami přes filtry s nečistotami je lepší než otevření okna? navíc výroba a montáž zbytečné techniky větrání zatěžuje životní prostředí - to vám nevadí? vám nezáleží na zdraví a budoucnosti dětí?
Informace o mě: Jsem technokrat a zastávám názor, že je nutné stavět pasivní domy, neboť to je pouze marketingový název, ale za ním se skrývá kvalitně naprojektovaný a kvalitně postavený dům.
Pro ostatní trochu delší vysvětlení k větrání: Domy se dříve větraly přirozeně nuceně. Nejde o protimluv, ale bylo přirozené, že v každé obývané místnosti byla kamna na pevná paliva, která komínovým vztlakem odsávala vzduch z místností a do místností se nasával netěsnostmi v oknech i dveřích čerstvý (v zimě suchý) vzduch z exteriéru. Proto nebyly problémy s radonem, s kondenzací vodní páry, s plísněmi, s vlhkostí domů, i když nebyly hydroizolace v podlaze či ve stěnách. Místnosti se vytápěly na příjemných 12 - 15 °C (jako stále v Anglii, Skandidávských zemích i jinde), ložnice se vytápěly obvykle pouze otevřenými dveřmi a do postelí s prachovými peřinami (ideální tepelná izolace, stejně jako metr či více sena na půdě) se dávala nahřívadla. Naše bydlení se změnilo. Vytápíme na 20 °C (teoreticky, prakticky na 24), nepoužíváme lokální kamna, ale CZT, popřípadě etážové či ústřední vytápění, výjimečně akumulační. To vede ke snížení větrání v budovách. Tato změna vedla k tomu, že v 80. letech docházelo v Praze k hromadným haváriím stropů, kde problémem bylo uhnívání zhlaví trámů. (Je tam tepelný most, takže kondenzace vodní páry s následnou hnilobou.) Tak došlo ke kompletní rekonstrukci mnoha domů všude v Praze (abych byl konkrétní, tak např. skoro celá ulice M. Cibulkové). Docházelo k haváriím i jinde. Znám případ jedné paní v Českých Budějovicích, která šla do spíže a octla se u sestry o patro níže. Načasování v 80. letech nebylo náhodné, byla to reakce na rušení lokálního vytápění na přelomu 60. a 70. let. Aby těmto problémům nebylo konce, jsou stávající okna velmi těsná, a tak to větrání, které umožňovala dvojitá dřevěná okna je pryč. Naopak dřevěná zdvojená okna větrala až příliš, neboť nebyla osazována do zalomeného ostění a tak průběžná napojovací spára, někdy, možná, kdysi, utěsněná skelným provazcem často vedla i k optickému kontaktu s exteriérem.
Jinak je tomu samozřejmě u obytných podkroví. Zde se větrá až příliš. Nekvalitně provedená tepelná izolace umožňuje proudění vlhkého a teplého vzduchu z interiéru do konstrukce krovu, takže mnoho majitelů vlastnících podkroví jsou nedobrovolnými mykology, často s unikátními tvary hub modelovanými volným prostorem ve střešním prostoru.
Pokud si uvědomíme, že pro dodržení vyhlášky o technických požadavcích na výstavbu potřebujeme mít na každou osobu přívod cca 25 m3 vzduchu za hodinu, tak vám vyjde, že u ložnice o podlahové ploše 20 m2 (kdo ji má?) a světlé výšce místnosti 2,5 m je nutné každou hodinu vyvětrat vzduch v místnosti. Znamená to tedy každou hodinu otevřít okno alespoň na 5 minut. Další možností je nechat si pootevřené okno a čekat, kdo jím dovnitř vleze (v Praze se stalo, že někdo vlezl oknem do ložnice se spícími manželi v 5. patře), popřípadě nechat si na sebe foukat vítr podle toho, jak si příroda usmyslí.
Větrání souvisí i s úsporou energie. Pokud si představíte dřívější byt a množství uhlí či dřeva, které bylo možné uložit ve sklepě a po schodech odtahat do bytu tak, aby se zpět odnosil popel, tak je jisté, že nedocházelo k přetápění. Navíc byla jiná obsazenost bytů, moje mamka bydlela s rodiči v garsoniéře. Bylo jich tam i 5. Udělal jsem si přepočet spotřeby energie na vytápění na osobu. Vyšlo mi, že dříve se na vytápění na osobu v neizolovaných domech spotřebovalo stejně energie jako dnes v pasivních domech. To je dáno tím, že byla větší koncentrace osob v bytech a vytápělo se na nižší teploty. Protože dnes máme velmi kvalitní tepelné izolace, dochází k velkému odvodu tepla právě větráním. Proto je vhodné, když již je instalováno nucené větrání, instalovat i rekuperaci.
Ještě na skok k námi provedené a zveřejněné studii. Dělali jsme ji na můj popud proto, abych jako odborník měl informace, jaký je reálný stav kvality vzduchu v interiéru a neprosazoval nucené větrání, když by nebylo nutné. Výsledky mě překvapily. A uvědomil jsem si ještě jednu věc. Tam, kde šlo o školu postavenou podle předpisů pro stavby škol z Rakousko-Uherska, nebyly problémy s větráním příliš velké. V těchto školách musel být do každé třídy zaústěn průduch o velikosti 60 x 60cm, který umožňoval větrání. Velmi zajímavé. Možná by stálo za to probrat všechny předpisy z tohoto období a poučit se z nich. Vždyť nucenou výsadbu rychle rostoucích dřevin použitelných jako biomasa na vytápění zavedla již Marie Terezie nařízením, že v Uhrách musí být podle potoků vysázeny vrbičky. Ty však zároveň pomáhaly i korigovat odvodnění a tím omezovaly i povodně…
Snad již jen něco na závěr: jako soudní znalec v oboru tepelných izolací bohužel velmi často chodím po novostavbách a majitelům říkám, co kde projektant špatně naprojektoval a stavba ještě dorazila. Je to hezký byznys, ale nebaví mě to, raději lidem radím, jak stavět lépe. A netěším se na dobu za cca 15 let, kdy bude mnoho havárií vzniklých špatným projektem na zateplení provedeném v rámci Zelená úsporám. Doufám, že tyto reklamace projektů bude možné řešit v rámci pojistky projektanta.
Roman Šubrt
[email protected]