V bývalé věznici v Brně možná najdou zázemí umělci

Brno - Část bývalé věznice nedaleko centra Brna se možná stane útočištěm umělců. Na brněnské radnici se rodí plán přebudování zadního traktu káznice, který přiléhá k Soudní a Bratislavské ulici, na kreativní centrum, jakýsi tvůrčí inkubátor s ateliéry pro výtvarníky. Podobné zařízení ve městě chybí. "Zatím je to jen myšlenka, která je dobře přijímaná, a hledáme způsob, jak ji uskutečnit," řekl ČTK náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).
    Odborníci plán sledují se zájmem. Pro umělecký život ve městě by to byl velmi aktivizující moment, řekl dnes novinářům ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek. Obává se však, že projekt ještě narazí na mnoho překážek.
    "Chceme zamezit odlivu talentovaných lidí mimo Brno, pomoci rozvinout jejich kreativní potenciál a zároveň pomoci revitalizaci deprivované části města," uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára. Rozsáhlý objekt bývalé věznice stojí v brněnské problémové čtvrti s vysokým podílem sociálně slabých. Kreativní centrum je jednou z možností, jak oblast oživit, řekl Rychnovský. V části věznice, která přiléhá k ulici Cejl, je už nyní ubytovací zařízení. Část objektu, s níž se počítá pro kreativní centrum, patří městu.
    V centru by našli zázemí absolventi uměleckých vysokých i středních škol, například z oboru designu, uměleckých řemesel a architektury, ale také začínající podnikatelé v  takzvaných kreativních průmyslech. Projekt počítá i s ateliéry pro volné umění, například fotografii, malířství, sochařství, hudbu a tanec. Součástí kreativního centra se možná stane i divadelní sál, kino, výstavní prostory a časem i  kavárna.
    Část budovy, o které město uvažuje, je stále ve stavu, v jakém ji po pádu komunismu zanechala policie, uvedl Rychnovský. Náklady na opravu zatím ještě nikdo nevyčíslil. Město chce případné opravy částečně platit z  evropských zdrojů.
    Základní kámen věznice na Cejlu položili stavebníci v  70. letech 18. století. V monumentální stavbě s nádvořím byl také soud a kaple. Pro vězeňské účely se v plné míře začala využívat od roku 1854. V budově bylo 343 cel, připomíná odborná práce o vězeňství, která vznikla nedávno na Masarykově univerzitě.
    Ve věznici v minulosti trpěli také političtí vězni včetně antikomunistů. Za první světové války tam údajně nějaký čas strávil i básník Petr Bezruč.