Brno vyhlásí architektonickou soutěž na podobu bývalé věznice

Město také počká, zda ministerstvo kultury vyhlásí areál věznice za kulturní památku, což požaduje Národní památkový ústav. Pokud se sanační práce, průzkum či rozhodnutí ministerstva zpozdí, posune se i vyhlášení soutěže, řekl Hollan.

Budova bývalé věznice chátrá, a proto město ještě před zahájením projektu na kreativní centrum s odhadovanými náklady přes 400 milionů korun dělá od února záchranné sanační práce za více než pět milionů korun. Mají zamezit propadání střech a zatékání do objektu. Pro budoucí projekt bude zásadní stavebně-historický průzkum, který napoví, jaké stavební zásahy lze učinit. Hotový má být v dubnu. Důležité bude i rozhodnutí ministerstva, protože kdyby byl objekt vyhlášen kulturní památkou, mohou se podle Hollana práce prodražit až o desítky milionů korun. Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková ČTK sdělila, že zatím není jasné, kdy ministerstvo rozhodne, protože proces je nesmírně složitý.

Postup města se nelíbí historikovi Pavlu Palečkovi. Podle něj zastánci kreativního centra započali sanaci objektu bez jediné stránky stavebně-historického průzkumu. Paleček upozornil, že se z kaple vyvezlo na skládku dřevěné pódium postavené politickými vězni a že se dosud ve věznici neobjevilo popraviště, které může být druhou věcí, která po pódiu skončí na skládce.

Hollan s Palečkem nesouhlasí. "V minulosti koupil část věznice od ulice Cejl soukromý majitel, který to vyboural a přestavěl na ubytovnu. Proti tomu tehdy nikdo nic nenamítal. Přitom je možné, že popraviště bylo v této části a už je dávno pryč. Kdyby byly zájmy odborné veřejnosti tak intenzivní, musely by se objevit už tehdy. Nyní je to jen snaha zabránit městu, aby areál bezpečně zpřístupnilo," řekl Hollan.

Na věc z pověření ministerstva kultury dohlíží Národní památkový ústav. Podle jeho brněnského ředitele Zdeňka Váchy jsou sanační práce v zákonných mezích a nezasahují do stavební podstaty, která se bude řešit až s otázkou projektu na vznik centra.

Věznice vznikla v 70. letech 18. století. Prošel jí například básník Petr Bezruč, v roce 1953 tam zemřel brněnský starosta z doby okupace Oskar Judex. Svým účelům přestala sloužit v roce 1956, kdy ji nahradila nová věznice v Bohunicích.