V Roztokách u Prahy otevřeli nové vědecké centrum

Roztoky (u Prahy) - V Roztokách u Prahy dnes bylo otevřeno vědecko-technické centrum za 450 milionů korun. Kolem stovky vědců tam bude pracovat na vývoji a výzkumu motorů. Vědecký park je ve zkušební provozu, protože tam teprve bude instalována většina technologií potřebných k výzkumu. V  plném provozu bude od března příštího roku, řekl při otevření parku Marcel Soural, ředitel společnosti Trigema, která je zakladatelem projektu. Na jeho financování se podílejí stát, EU i firma.
    Vědecko-technický park bude využívat strojní fakulta ČVUT společně s podnikatelským sektorem. Vědci se zaměří nejen na výzkum a vývoj spalovacích motorů, ale i motorů s alternativními pohony a konstrukcí vozidlových převodovek. Podle proděkana fakulty Jana Macka jsou zejména nároky na zvyšování účinnosti motorů a snižování vypouštěných emisí. U klasických spalovacích motorů se vědci budou snažit zmenšovat jejich rozměry. "U elektromobilů to rovněž znamená pečlivě sledovat jejich účinnost a řešit další problémy energetické bilance vozidla, protože u elektromobilů je například obrovským problémem topení," doplnil Macek.
    Vědecký park patří společnosti Trigema, která většinu pronajímá ČVUT. Zhruba pětina však bude sloužit soukromému výzkumu. Soural předpokládá, že se investice do projektu vrátí do 15 let. "Naše očekávání je, že projekt bude fungovat, protože fakulta strojní ČVUT je pro nás velmi důvěryhodný a velmi silný partner. Užitek aplikovaného výzkumu je zřejmý, jelikož se na něj začínají nabalovat privátní firmy, které chtějí z tohoto výzkumu těžit," řekl ČTK Soural. Jednou z firem, která by se mohla na výzkumu podílet je údajně německá automobilka Porsche.
    Objekt má pět pater. Nejdůležitější vědecké pracoviště je v přízemí, kde je pět kobek k výzkumu spalovacích motorů a válcová brzda, na které se zkoumají vozidla. V dalším patře je výzkumné pracoviště převodovek, hybridních motorů a palivových článků. Zbytek budovy slouží jako kancelářské prostory a technické zázemí pracovníků. Před vědeckým pracovištěm se také nachází vlastní čerpací stanice pohonných hmot.
    Proti výstavbě vědeckého parku protestovali někteří místní obyvatelé, protože je objekt blízko obytné zóny. Obávali se hluku a vyšší koncentrace zplodin ve vzduchu. Podle Macka jsou to obavy zbytečné, protože je většina zplodin zlikvidována v systému ošetření výfukových plynů. "Kromě toho tady máme ještě další systém na zneškodnění výfuků pro případ, že by se zkoušel motor bez těchto zařízení," zdůraznil Macek. Architekt Daniel Smítka dříve ČTK řekl, že je budova kvůli možnému hluku projektována jako "dům v domě". Kvůli tomu jsou všechny hlučné provozy izolovány od vnějšího okolí.
    Ve Středočeském kraji by měly vzniknout další vědecké parky. ČVUT chce v areálu bývalé Poldi u Kladna postavit Univerzitní centrum energeticky efektivních budov. Vědci by tam měli zkoušet konstrukční systémy, materiály, obalové konstrukce či systémy vytápění pro objekty, které budou redukovat energetickou náročnost těchto objektů. V Dolních Břežanech u Prahy má vyrůst vědecký park se superlaserem ELI pro výzkum léčby rakoviny a lékařského zobrazování diagnostiky. Laser také bude nástrojem pro vývoj a testování nových materiálů či pro nakládání s radioaktivním odpadem.