Výstava připomene sochaře Suchardu a výjimečně ukáže jeho vilu

Praha - Letošní dvojité jubilejní výročí významného secesního sochaře Stanislava Suchardy (1866 až 1916) oslaví výstava v originálních prostorách jeho vily. Stavba postavená podle projektu architekta Jana Kotěry je stále v rukou Suchardových potomků, a tedy veřejně nepřístupná. Speciální výstava nazvaná Sucharda privátní otevře vilu na pouhý týden od 10. do 15. května 2016 pro veřejnost.

Výstavu pořádá Nadace Muzeum Stanislava Suchardy u příležitosti sta let, které 5. května 2016 uplynou od Suchardovy smrti. V listopadu pak uplyne 150 let od sochařova narození.

Suchardova vila je významným dílem rané fáze Kotěrovy tvorby, v níž se střetávaly vlivy anglické architektury s prvky domácího národopisu. Sucharda se výrazně podílel na dotváření vnějšku i interiérů svého obydlí, do nichž bylo zakomponováno několik jeho reliéfních prací. Hlavní prostory vily se dochovaly ve stavu, jak byly před více než sto lety Kotěrou navrženy, včetně interiérových detailů. Jedná se tak o jedinou takřka intaktně dochovanou vilu tohoto významného zakladatele české architektonické moderny.

"Chtěli bychom lidem připomenout život a tvorbu tohoto mimořádně činorodého umělce, který toho pro tehdejší kulturní svět tolik vykonal a přesto je dnes české veřejnosti do značné míry neznámým," říká umělcova vnučka Marta Sandtnerová, s níž se bude možné během výstavy také setkat.

"Suchardovo dílo tvoří vedle kolosálního a kontroverzního Palackého pomníku, elegantních medailí a reliéfů také řada podobizen, náhrobků a podivuhodných pomníkových koncepcí. Ty se vesměs vyznačují osobitou interpretací českých dějin, nekonvenční ikonografií a originálními kompozičními řešeními. Zejména stylově progresivní druhou část Suchardovy tvorby však podnes bohužel neznají ani odborníci," říká historik umění Martin Krummholz z Ústavu dějin umění Akademie věd.

Stanislav Sucharda pocházel z novopacké rodiny s uměleckou tradicí sahající až ke konci 18. století. Jeho raný myslbekovský projev se výrazně proměnil pod vlivem francouzského sochařství a modernismu. Sucharda byl významným účastníkem pražského společenského života; na přelomu 19. a 20. století stál v čele spolku Mánes. Po celý život působil jako pedagog na pražské Uměleckoprůmyslové škole, krátce pak vedl nově založenou medailérskou školu pražské Akademie výtvarných umění.

Více informací >