Jan Kotěra
*18. 12. 1871 – Brno, Česká republika
†17. 4. 1923 – Praha, Česká republika
Biografie
Jan Karel Zdenko Kotěra se narodil 18. prosince 1871 v Brně. V letech 1897-90 studium stavitelství na německé průmyslové škole v Plzni, v l. 1890-94 stavitelská praxe, 1894-97 studuje architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u O. Wagnera. Na základě získání Římské ceny cestuje po Itálii, kresby z cesty poté vystavuje u Topiče v Praze v roce 1898. Nadále žije a pracuje v Praze. Od r. 1898 učí jako zástupce prof. B. Ohmanna ve speciální škole pro architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde je r. 1899 jmenovám profesorem. Roku 1910 odchází na pražskou Akademii výtvarných umění, kde působí jako profesor architektury až do své smrti (v letech 1912-13, 1914-16 a 1920-22 jako rektor). Je též generálním komisařem uměleckých výstav v Benátkách (1910), v Římě (1911) a v Mnichově (1913). Pro český zemský výbor pracuje v l. 1910-21 jako regulační expert. Roku 1907 zakládá časopis pro moderní architekturu Styl, r. 1914 zakládá Svaz českého díla. Umírá 17. 4. 1923 v Praze, pohřben na Vinohradském hřbitově. V roce 1926 se koná v Mánesu jeho souborná posmrtná výstava.Jan Kotěra byl architektem mezinárodního významu, vůdčí osobností české moderní architektury. Jeho rané stavby mají secesní charakter s ornamentálním, často folklórním dekorem. Pozdější Kotěrovy stavby již sledují ryzí účelnost, mají však vždy vysokou výtvarnou kvalitu s rysy vznosnosti až monumentality. Ve svých veřejných i bytových stavbách spojoval výtvarná umění (sochařství, malířství, design) s architekturou v nedílný celek, v němž architektura vždy hrála vedoucí uměleckou roli. Kotěrovy stavby mají čistou přehlednou dispozici, tvarovou pestrost, výtvarnou logiku a vždy velkou a neotřelou nápaditost. Většina jeho budov se vyznačuje asymetrickou leč vyváženou kompozicí, zvýrazněnou tektonikou a využíváním neomítnutého režného zdiva. Kotěra spojoval ve své osobě schopnosti výborného stavitele a vynikajícího architekta - výtvarníka. Též jako kreslíř, grafik, akvarelista a uměleckoprůmyslový výtvarník byl nenapodobitelný; jeho projekty samy o sobě jsou nádhernými výtvarnými díly. Konečně nelze opomenout, že jako vlivný pedagog i projektant vychoval celou generaci našich špičkových architektů.
Ing. arch. Kamil Dvořák, DrSc.
Realizace a projekty
Další díla
- přestavba zámku v Červeném Hrádku u Sedlčan v duchu pozdní gotiky, 1894-95
- instalace výstav: Rodin v Praze, 1902, České umění na Světové výstavě v St. Louis, 1904
- secesní býv. Okresní dům, dnes součást hotelu Bystrica, Hradec Králové, 1903-05
- secesní fasáda dvojdomu čp. 86-87, náměstí v Jindřichově Hradci
- Vodárna s věží, Praha-Michle, Baarova ul., 1906-07
- Obdobná vodárna s věží, Třeboň na Kopečku, 1909
- Pavilon obchodu na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory, Praha, 1908
- Trmalova v Praze-Strašnicích, ul. Vilová čp. 91, 1902-04
- Suchardova v Praze-Bubenči, Slavíčkova čp. 248, 1905-07
- Tondrova v St. Gilgenu, 1905-06
- vila Klaus v Praze-Bubenči, Sibiřské nám. 5, čp 280, 1907
- v Holoubkově čp. 123, 1907- 09
- vlastní Kotěrova vila v Praze-Vinohradech, Hradešínská ul. 6, čp. 1542 - výborný příklad českého raného funkcionalismu, 1908-09
- dvě vily v Černošicích u Prahy, 1902; 1908-10
- Máchova v Bechyni, 1910; ve Vysokém Mýtu, Rokycanova čp. 247, 1910
- U Rýdlů v Dobrušce, 1917-18
- Štencova ve Všenorech, 1921
- dům E. Vanického v Kostelci nad Orlicí, 1921
- rodinný dvojdům J. Groha a O. Borůvky v Praze-Hradčanech, Mockiewiczova 13-15, čp. 236
- vily v Chrustenicích, Sadské, Turnově, Zlíně a další
- Městské muzeum, Hradec Králové, 1908-12 - stavba, která vstoupila do dějin světové architektury
- Laichterův bytový dům, Praha-Vinohrady, Chopinova čp. 1543, 1908-09
- Louny, 1909-11
- Praha-Záběhlice, 1914-15
- Zlín, 1918
- Králův Dvůr u Berouna, 1920
- Hotel Grand, dnes Bystrica v Hradci Králové, 1911
- kiosky na Pražském mostě v Hradci Králové, 1912
- Banka Slavie, Sarajevo, 1911-12
- Urbánkův dům zv. Mozarteum, Praha, Jungmannova čp. 748, 1911-13 - plastiky J. Štursa
- býv. Všeobecný penzijní ústav, Praha, Rašínovo nábř., 1912-13 - s J. Zaschem
- Lambergerův palác, Vídeň, 1913-15
- škola architektury AVU, Praha-Holešovice, 1919-21 - s J. Gočárem
- Státní vědecká knihovna, čp. 626 na nábřeží v Hradci Králové, 1922-23
- Dům Báňské a hutní společnosti, Praha, ul. Politických vězňů čp. 1419, 1923-24
- právnická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, nám. Curieových (podle Kotěrova projektu z r. 1914 realizoval L. Machoň v l. 1924-27) jako součást Kotěrova monumentálního projektu pražské univerzity na Starém Městě, na kterém pracoval od r. 1907 až do smrti - nerealizováno
- řada interiérů, hrobek, uměleckoprůmyslových výtvorů (mj. též salónní vůz Elektrických podniků hl. m. Prahy z r. 1895)
Literatura
Novotný, O.: Jan Kotěra a jeho doba. Praha 1958.
Katalog souborné výstavy Jana Kotěry v SVU Mánes, Praha 1926
