Zednický mistr Jakub Bursa patřil k tvůrcům jihočeského selského baroka

Venkovská usedlost v Bušanovicích (1860). foto: Jana Štorková, Památkový katalog NPU

Praha – Jihočeské selské baroko je pojmem i za hranicemi Česka. Malebné statky z 19. století jsou ozdobou návsí v řadě vesnic. Jedním z tvůrců tohoto originálního stylu byl i zednický mistr Jakub Bursa. Baroko ho uchvátilo, přetvořil si jej ale zcela po svém. Bursovy práce lze nalézt zejména na Prachaticku a Strakonicku, kde vytvořil honosné a výrazně tvarované štíty. Od úmrtí tohoto lidového stavitele uplyne 19. srpna 140 let.

Ačkoli Bursa nebyl studovaným architektem, měl nápady a chuť je realizovat. Vedle baňatého sloupku používal basovitě tvarovaných okének a mušle ve vrcholu štítu. Typická je pro něj také voluta (spirálový motiv) či polokruhový tympanon (zdobená plocha ve štítu) nesený pilastry (nepravými sloupy). Bursovy práce ukazují sochařské nadání a zálibu ve štukových reliéfech – figurálních i ornamentálních. V oblibě měl například stromečky se šiškami.

Stavby Bursa často dekoroval různými texty, v dnešním jazyce například: "Dnes se šenkuje za peníze, zítra zadarmo". Nápisy si nijak nevyměřoval, jen je rozvrhl od oka nebo napsal hůlkou do písku před objektem. Pokud se mu text na konci nevešel, písmena prostě zahustil. V této souvislosti jsou úsměvné gramatické chyby v Bursových textech. Pravopisu moc nedbal, nepoužíval háčky a čárky, a běžně psal dvojité "W". Jednou vymodelované písmeno už neopravoval.

K nejznámějším jeho pracím, z nichž některé jsou chráněny jako technické památky, patří stavby v Libotyni na Prachaticku: kaple se zvonicí, kovárna a dům. K výtvarně nejzralejším dílům s obrazy, průpovídkami a štukovými reliéfy patří štíty v Dolních Nakvasovicích na Prachaticku či štítové nástavce nad vjezdy v Předslavicích na Strakonicku. Památkově chráněny jsou štíty z počátečního období Bursovy práce v Jiřeticích na Strakonicku. Mezi jeho další stavby patří hospoda v Miloňovicích (Strakonicko) či dům v Bušanovicích (Prachaticko).

Bursa se narodil 21. července 1813 v Dolních Nakvasovicích na Prachaticku. Pocházel z osmi dětí zednického rodu, profesi se věnoval jeho otec i jeden z bratrů. Podle badatelů nebyl prý příliš pilným žákem a jeho školní docházka byla nevalná. Byl ale nejstarším synem a musel často pomáhat v hospodářství či hlídat sourozence. V roce 1831 byl šikovný a nápaditý Bursa přijat do zednického cechu ve Vlachově Březí. Poté se vydal do světa, aby získal zkušenosti.

Bursa byl prý veselé povahy, měl rád společnost, dobré jídlo a pití. S penězi to ale příliš neuměl. I když stavěl převážně pro zámožné sedláky, většinu výdělku proflámoval. Štěstí mu příliš nepřálo ani v rodinném životě. Oženil se celkem třikrát, všechny jeho manželky ale zemřely. Ze vztahů se Bursovi narodilo celkem 13 dětí. Pět z nich skonalo v útlém dětství, další dvě pak v dospělosti.

Se stavěním svých štítů – bursovek – přestal z nejasných důvodů kolem roku 1862. Bursa zemřel osamocen a nemocen 19. srpna 1884 ve věku 71 let v chudobinci ve Vlachově Březí.

Termínem selské baroko se označuje unikátní vesnická architektura, v níž se uplatňují barokní, rokokové a klasicistní prvky v prostředí jihočeského venkova. Nejvíce se tyto stavby nacházejí v centrální části jižních Čech zvané tradičně Blata, zhruba mezi Netolicemi na západě a Kardašovou Řečicí na východě. Mnoho statků si dochovalo původní uspořádání i výzdobu. Nejznámější jsou Holašovice na Českobudějovicku, od roku 1998 pod ochranou UNESCO.