Zpráva z worskopu s Birgerem Sevaldsonem na FUA TUL

Birger Sevaldson vysvětlující ZIP-analýzy (foto: M.Davidová, 2016)

V rámci projektu institucionální spolupráce mezi Fakultou umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (FUA TUL) a Oslo School of Architecture and Design (AHO), Systemic Approach to Architectural Performance, se uskutečnil na FUA TUL workshop a veřejná přednáška Birgera Sevaldsona za asistence Marie Davidové. Společný projekt obou škol má za cíl propojit metodologii Systems Oriented Design se stále více aktuálním směrem v architektuře, či designu celkově, Performance Oriented Architecture/Design. Tento projekt byl podpořen EHP a Norskými Fondy.
Birger začal workshop úvodní přednáškou, kde vysvětlil metodologii. Poté Marie Davidová vysvětlila svojí případovou studii v oboru Performance Oriented Architecture, Wood as a Primary Medium to Architectural Performance, týkající se dřeva. Davidová, spolu s kolegy a studenty, postavila již dva letní pavilony z masivního dřeva, které reagují na počasí a staly se platformou pro letní festivaly v Praze. Workshop se mimo jiné zaměřil právě především na komplexní potenciál vztahu pavilonu ke svému okolí z pohledu sociálně-ekologicoko-ekonomických aspektů, prostřednictvím takzvaných GIGA-map.
GIGA-mapy slouží k diagramování složitých mezioborových vztahů. Právě propojení mezi různými tématy bývá zásadní k porozumění systému.

Finální výsledek GIGA-mappingu (foto: Martin Málek)

Birger představil kódování spojnic na základě jejich vlastností, intenzity a repetitivnosti.

Detail GIGA-mapy ukazující kódování při značení vztahů (foto: Marie Davidová)

Dále vysvětlil techniku takzvaných ZIP-analýz, které vyhledávají určité aspekty projektu vhodné pro intervenci, či inovaci:
„Z :  Zoom se používá k označení oblastí nebo míst ve vaší mapě, které potřebují další výzkum. Je to vaše upozornění pro vás, že vám chybí informace a iniciátor dalších map zoomujících do této oblasti.
P : P představuje potenciál, problém, problematiku, bod bolesti. Jestliže tu je zřejmý problém, je to potenciál pro zlepšení. Některými používané označení body bolesti jsou zjevně P body, ale s použití termínu potenciál je více neutrální. Velké potenciály můžou být i u věcí do věcí, které fungují velmi dobře. Je možné je použít jako inspirace pro zlepšení věcí, které tak dobře nefungují, nebo můžou být dány do spojitostí novými způsoby. P představuje potenciální body bolesti, problémy atd. Obvykle Odhalíte-li nějaký potenciál, nebo problém, ale nevíte, co dělat s tím, že je to P bod. Myslete také na P body jako potenciální aktéry např. ve smyslu "umožňující" a "blokující". Také je možné o nich uvažovat jako bodech vlivu. (Meadows)
I : I je zkratka pro inovace a / nebo intervence. Pokud zjistíte něco nového, co můžete udělat, nebo najdete řešení problému nebo můžete propojit věci novým způsobem vytvořením nových vztahů, jedná se I-body. Inovace jsou samozřejmě nové invence. Intervence nejsou nutně nové nebo inovativní, ale jsou to akce, které mění systém. Jsou to intervence systémů. ZIP-analýza pracuje dobře s GIGA-mapami přechodu od popisu k designu.“ (Sevaldson 2016, z anglického originálu SOD přeložila Marie Davidová)

Davidová navrhla právě zoomování problémů, a tak se pohled na stávající metodologii rozšířil. Diskutovány byly body jak sociální, tak procesu výroby i výzkumu.

Vytáření ZIP-analýz (foto: Marie Davidová)

foto: Marie Davidová, 2016

Nejzajímavější byla diskuse o programu pavilonů. Oba pavilony, pareSITE i LOOP, neměly pouze funkci klimatického zpříjemnění svého okolí, ale zároveň sloužily i jako místo k setkávání, posezení, ke hře i k tanci či jako stage festivalů. Pavilonům byla dříve vyčítána právě absence programu. Uživatelům nebylo jasně řečeno, tady máte stát, tady sedět či tady si hrát. Objekty umožňovaly oportunistické funkce podle dané potřeby či nálady. Birger Sevaldson má s tímto přístupem k designu velké zkušenosti již z devadesátých let, kdy začal působit v Ocean. Tato diskuse u nás ještě stále není běžná, i když jsme téma už nakousli s Krištofem Hanzlíkem, Martinem Šichmanem a Borisem Melušem při lektorování workshopu instantPARK pro urbanACT v roce 2012.
Mapování oportunistické sociální interakce s architektonickým objektem zodpověděla i otevřela spoustu otázek. Studenti si osvojili zásadní principy metodologie a rozšířili obzory v komplexním myšlení. Tento přístup plánují využít i ve svých nadcházejících projektech.

6. června 2016 by se v 15:00 hodin v Liberci měla konat vernisáž těchto výsledků za účasti Birgera Sevaldsona. V 18:00 hodin bude následovat veřejná přednáška Birgerova kolegy z Ocean a AHO, pionýra směru Performance Oriented Architecture, Michaela Hensela.

Studenti: Mirka Baklíková, Lucie Pavlištíková, Martin Málek, Mariia Borisova, Georgia Papasozomenou