Alicja Gzowska: To build a little differently

Galerie VI PER Vás srdečně zve na přednášku polské historičky umění Alicje Gzowské.
Jsou-li podle Roberta Venturiho složitost a protiklad charakteristickými rysy postmodernismu, pak polská architektura z let 1970–2000 může být jedním z jeho nejlepších příkladů. Je to patrné zejména v období před politickou transformací v roce 1989. V té době se postmoderní tendence v Polsku nemohly projevit „logikou pozdního kapitalismu", jak ji definoval Fredric Jameson. Byla to tedy logika „pozdního socialismu"? Můžeme vůbec mluvit o postmodernismu v zemi, v níž k modernizaci nikdy skutečně nedošlo?
Jednou z klíčových výzev při zkoumání postmodernismu mimo země globálního Severu je správně uznat a pochopit specifické architektonické tradice, které přispívají ke složitosti a odlišnosti od jeho západních protějšků. V této přednášce se budeme zabývat některými z těchto specifik, jako je nedostatek společného chápání pojmu „postmodernismus" nebo význam dědictví socialistického realismu. Pochopení těchto jevů pomáhá vysvětlit například to, proč v Polsku nikdy nedošlo ke skutečnému hnutí „návratu do městu" nebo proč si postmoderní estetiku uchopili a přivlastnili různé skupiny často odlišných politických zájmů, jako jsou architekti, katolická církev a stát. Nakonec se bude přednáška zabývat překvapivým „dlouhým trváním" postmoderních forem v návrzích pro státní instituci sociálního pojištění.
Alicja Gzowska je historička umění a kurátorka Muzea sochařství Xawery Dunikowského, oddělení Národního muzea ve Varšavě. Spolupracuje také s polským Národním institutem architektury a urbanismu. Jejím hlavním výzkumným zájmem je poválečná polská architektura a kultura. Je spoluautorkou několika knih o polské postmoderní architektuře: Postmodernizm polski. Architektura i urbanistyka. Rozmowy z architektami (2013) a Postmodernism is almost all right: Polish architecture after socialist globalization (2012). Ze zájmu o tenkostěnné betonové konstrukce a železniční architekturu napsala knihu Szesnaście żelbetowych kwiatów. Nowy dworzec kolejowy w Katowicach (2012), monografii o nedávno zbouraném nádraží v polských Katovicích. Jako výzkumná pracovnice spolupracovala na mezinárodních projektech, včetně projektu South of East West (www.south-of-eastwest.net) zaměřeného na transfer architektury, urbanismu a stavebních technologií z evropských socialistických zemí do Afriky, Asie a na Blízký východ v období studené války. V letech 2016–2017 vedla výzkumný grant NCN: Piotr Zaremba (1910–1993): Oeuvre and impact of an urbanist and scholar in the age of globalized competence (Tvorba a vliv urbanisty a vědce ve věku globalizované kompetence).