Dýhované dveře SAPELI: přístup řemeslníka s technologickým zázemím fabriky

Když v devadesátých letech část trhu opanovaly umělé materiály a řada výrobců od výroby dýhovaných dveří ustupovala, značka SAPELI se rozhodla jít opačnou cestou – pokračovala v jejich rozvoji a investovala do technologií i know-how. "Dýze jsme vždycky věřili a dnešní zvýšený zájem o přírodní materiály nám dává za pravdu," říká majitel SAPELI Dušan Vrtal. Právě díky tomu dnes patří práce s dýhou mezi oblasti, ve kterých má tato česká značka nejvíce zkušeností na trhu, a dokáže být partnerem architektů při obtížných zakázkách.

Dýha: materiál, který žije se stavbou

Na dýze fascinuje její proměnlivost – výsledný vzhled dýhy určuje druh dřeviny, způsob jejího krájení, sesazování jednotlivých listů a následná povrchová úprava. Dýhu lze olejovat, aby si zachovala co nejpřirozenější podobu nebo naopak získala jiný tón, lze ji kartáčovat pro zvýraznění kresby nebo mořit do různých odstínů. "Může mít desítky podob, ale ve chvíli, kdy se rozhodnete pro jednu, v SAPELI vám dokážeme zaručit její stálost napříč všemi dveřmi v jednom projektu. Od nás dostanete všechny dveře doslova z jednoho stromu," říká Tomáš Albrecht, vedoucí marketingu a produktu.

Dýha je současně materiál, který dokáže přirozeně pracovat v čase. Nestárne skokově, ale postupně získává vlastní charakter a prohlubuje svoji barevnost. Bříza, která se v poslední době začíná čím dál více prosazovat na úkor léty prověřeného dubu, v průběhu let získává medovější nádech, ořech zase tmavne. Na dýze vzniká přirozená patina a povrch si zachovává svou autenticitu i po letech používání.

Specifickým příkladem je dýha Altholz, se kterou v SAPELI pracují na zakázku a použili ji například v projektu krkonošského Resortu Aldrov. Dýha Altholz má stárnutí už dávno za sebou, je totiž krájená z trámů historických stavení, mimo jiné například alpských stodol. Následně tento materiál projde rekultivací a dokáže do současných interiérů přenést rustikální feeling a autenticitu historického dřeva.

Kde končí stroj a začíná člověk

Při návštěvě výroby by mohlo být na první pohled snadné podlehnout dojmu, že dnešní dveře vznikají téměř automaticky. Moderní technologie skutečně převzaly velkou část fyzicky náročné práce. Přesouvají materiál, zajišťují precizní polohování a přebírají rutinní, opakovatelné výkony.

Při bližším pohledu ale návštěvníkovi dojde, že stroje lidskou práci nedokážou nahradit. "Lidská ruka a oko jsou klíčové," vysvětluje vedoucí výroby František Brož, který v Polné začínal v momentě, kdy fabriku restituoval potomek původních majitelů a vzniklo dnešní SAPELI. Právě při skládání dýhy, finálním opracování a kontrole rozhoduje zkušenost a intuice člověka.

Naprosto patrné je to při olejování. SAPELI u zakázkové výroby stále sází na ruční nanášení a zapracování oleje do povrchu válečkem, což umožňuje okamžitě reagovat na rozdílnou savost různých typů dřevin.

Individuální přístup s možnostmi fabriky

Právě kombinace individuálního řemeslného přístupu s technologickými možnostmi velkého výrobce je jedním z benefitů, za kterým do SAPELI směřují čeští architekti. Podle majitele firmy Dušana Vrtala se SAPELI snaží maximálně vyjít vstříc jejich představám. Někdy to znamená přijít se zcela novým technickým řešením, jindy upozornit na limity návrhu a společně najít lepší cestu, nebo neúnavně hledat to správné řešení pro velmi neobvyklé projekty.

Jako například u rekonstrukce zázemí Rudolfina podle projektu Lenky Míkové. V prostorách klubu pro zaměstnance bylo potřeba sladit dýhu posuvných dveří s obkladem stěn, které v sobě integrují řadu funkcí (rozhlas, pítko, výdejní okno) a flexibilně umožňují měnit klub na bistro nebo zasedací místnost. SAPELI tady muselo velmi precizně pracovat s mořením nebo návazností letokruhů na dveřích i nadsvětlících.

V projektu mateřské školky Galaxie eR od RG architects se zase pracovalo s odstínem a kresbou březové dýhy tak, aby ladila s inventářem. Ostatně přesné ladění barevnosti dýhy patří ke standardním výzvám spolupráce s architekty. Ve varnsdorfské školce pak SAPELI pracovalo také s nadrozměrnými tří metrovými posuvnými dveřmi do pouzdra a prosklenými stěnami s integrovanými dveřmi.