Jak budou vypadat města budoucnosti? 3 nejnadějnější koncepty

Sara Kulturhus, Skelleftea, Švédsko. Použité systémy: MB-86, MB-SR50N OW, MB-SR50N

Architekti a urbanisté dlouhodobě vytvářejí koncept ideálního města budou- cnosti, které bude za několik či několik desítek let schopno naplnit očekávání a potřeby lidí žijících v aglomeracích. Představujeme 3 zajímavé ideje, které již byly realizovány.

Odhaduje se, že do poloviny 21. století bude žít 80 % evropské populace ve městech. Metropole se budou stále dynamičtěji rozrůstat, aby mohly pojmout nové obyvatele. Když k tomu přidáme rozvoj technologií, dopady postupujících klimatických změn a nutnost co nejdříve dosáhnout emisní neutrality, vyjde nám, že metropole, tak jak je známe nyní, se budou muset stát minulostí. Pojďme se seznámit s nejdůležitějšími trendy, které budou utvářet města budoucnosti.

1. 15minutové město

Všeobecná neřízená suburbanizace (neboli rozšiřování) evropských měst způsobuje stále více obtěžující prostorový chaos. Každý den se statisíce lidí potýkají s dopravními problémy, které souvisí s cestováním z jejich domovů na předměstí do práce v centru a zpět. To také způsobuje zvyšování emisí výfukových plynů a hluku.

Oxygen Tower, Manchester, Velká Británie. Použité systémy: MB-SR50, MB-70 HI

Odpovědí na tyto problémy je idea 15minutových měst. Spočívá v re- organizaci městského prostoru takovým způsobem, aby jeho obyvatelům poskytl během zhruba čtvrt hodiny volný přístup do všech míst, jež jsou nezbytná pro každo- denní fungování. Metropole mají být složeny z multifunkčních čtvrtí, ve kterých se bude rozvíjet místní byznys a budou se posilovat sociální vazby. Infrastruktura pro chodce a cyklisty bude moct nahradit automobilovou a veřejnou dopravu, což bude mít pozitivní dopad na stav životního prostředí. O plánech na zavedení takového urbanistického modelu se začínají zmiňovat úřady největších evropských měst, jako jsou na- příklad Paříž, Barcelona nebo Řím.

Také v Praze a ostatních českých metropolích je idea 15minutového města velmi žádána a zvažována k realizaci architekty, urbanisty a městskými úřady.
V dubnu 2022 navštívil naše hlavní město na pozvání organizace Pěšky městem profesor Sorbonny Carlos Moreno – tvůrce konceptu patnáctiminutového města – s přednáškou o možnostech a úskalích přeměny Prahy na město krátkých vzdáleností.
Přednáška byla přednesena v rámci Urban Talks v CAMPu. Akce se zúčastnil mj. pražský primátor Zdeněk Hřib, který se k tomuto tématu vyjádřil následujícím způsobem: – Koncept patnáctiminutového města, kterým se profesor Moreno zabývá, může bezesporu zlepšit kvalitu života nejen obyvatel Prahy. Data, která v hlavním městě máme, se dají efektivně využít ke zvýšení občanské vybavenosti v jeho hustě obydlených částech. V konečném důsledku by to mohlo mít pozitivní dopad na celkový vývoj dopravy ve městě a potřebu obyvatel dojíždět do centra města. Pan profesor má navíc velký zájem pomáhat Praze s těmito záležitostmi i v budoucnu.

V rámci akce proběhly také workshopy pro architekty, urbanisty, plánovače dopravy a úředníky, během nichž se hovořilo o změnách, příležitostech a úskalích, které Prahu a další města čekají v příštích letech.

2. Smart city

Idea chytrých měst souvisí s využitím technologických řešení ke zlepšení kvality života lidí ve městech. Jedná se o koncept, který se vyvíjel několik desetiletí – zpočátku se týkal především akumulace technologií v městském prostoru. V dnešní době je v tomto ohledu na předních místech mnoho asijských metropolí. Idea smart city se dnes vyvinula směrem k maximálnímu studiu potřeb obyvatel a přizpůsobení jim městských prostorů pomocí moderních technologií.

Cavatina Hall, Bielsko-Biała, Polsko. Použité systémy: MB-SR50N EFEKT

The Line City

Příkladem takového města je The Line City v Saúdské Arábii. Jedná se o ultramoderní město bez ulic a aut, které je napájeno pouze zelenou energií. Město bylo navrženo na lineárním půdorysu – cca 170 km na délku a 200 m na šířku, kde jsou všechny důležité body každodenního života dosažitelné během 5 minut chůze. Využití umělé inteligence má umožnit neustálé přizpůsobování infrastruktury potřebám člověka.

Teorie lineárního města se objevily již na konci 19. století. Španělský urbanista Arturo Soria y Mata, který se zabýval problémy Madridu, vytvořil koncept rozšíření příměstských čtvrtí španělské metropole na lineárním půdorysu. Metropole se měla rozšiřovat podél vznikající železniční trati 50 km dlouhými a pouhých 500 m úzkými pásy budov. Účelem bylo snížení sociálních nerovností. Obyvatelé vzdálených periferií města a obyvatelé centra by měli podobné životní a pracovní podmínky. Vedení města tento koncept předběžně přijalo. Bohužel se povedlo udělat jen asi 5kilometrový úsek. Tento plán tak zůstal pouze futuristickou utopií. Podaří se The Line City realizovat? Výsledky budou zřejmé v ne tak vzdálené budoucnosti. Stavební práce mají být zahájeny okolo roku 2030.

Za první smart city v České republice je považován Písek. Cílem projektu Smart Písek, jenž je realizován od roku 2015, je vytvářet a rozvíjet chytré koncepty a stimulovat investice do inovací ve městě. Zaměřuje se na zlepšení kvality života obyvatel, zvýšení efektivity místní ekonomiky a snahu o udržitelnost města zlepšováním účinnosti využívání zdrojů a snižováním emisí.

Erskine House, Belfast, Velká Británie. Použité systémy: MB-SR50N

3. Soběstačné město

Oba výše zmíněné koncepty v sobě obsahují prvky třetího trendu, ke kterému futuristická města směřují. Jedná se o soběstačnost.

Další krize, které ovlivňují lidstvo: klimatické, potravinové, vyčerpání neobnovitelných zdrojů nebo zdravotní, ukazují, že aby měly další generace podmínky pro život na Zemi, je nutné změnit model měst takovým způsobem, aby poskytovala svým obyvatelům co největší autonomii.

Průkopníkem v realizaci inteligentních a soběstačných městských celků je samozřejmě italský architekt Stefano Boeri. Jeho projekt Smart City Forest Cancun v Mexiku je konceptem města-lesa, které je zcela soběstačné z hlediska výroby energie a produkce potravin. Již realizovaným příkladem zelené inteligentní výstavby tohoto tvůrce jsou dva mrakodrapy Bosco Verticale v Miláně.

První zcela soběstačné a ekologické město se již staví. Jedná se o Masdar ve Spojených arabských emirátech, jehož výstavba začala v roce 2006. Má být energeticky soběstačné – veškerá energie pochází z OZE: fotovoltaiky a geotermálních zdrojů. Bude zde fungovat bezemisní doprava. A voda má být upravována pro použití tolikrát, jak jen to bude možné. Až 80 % vody má být recyklováno. Nakládání s odpady však předpokládá 100% recyklaci. Samotný proces výstavby je založen na využití výhradně obnovitelných zdrojů energie. Město je stavěno z nízkoemisního cementu s použitím 90 % recyklovaného hliníku.

Let's Build a better future

— Idea měst budoucnosti je neoddělitelně spjata s potřebou udržitelné výstavby. Stavební investice musí být prováděny způsobem šetrným k životnímu prostředí. Díky své odolnosti, antikorozním vlastnostem, schopnosti recyklace a možnostem vytvářet nesamozřejmé formy je právě hliník jednou z nejekologičtějších surovin na světě – tvrdí Aleksandra Baksik, Brand & Sustainable Development Manager ve společnosti Aluprof SA.

Značka Aluprof je globálním výrobcem hliníkových systémů, který má ve svém portfoliu takové výrobky, jako jsou okenní a dveřní systémy (např.: MB-79N nebo MB-104 PASSIVE). Společnost již léta rozšiřuje nabídku výrobků, jež jsou určeny pro ekologickou výstavbu. Systémy nabízené značkou jsou vybaveny četnými ekologickými certifikáty, jako je EPD (Environmental Product Declaration) nebo Cradle to Cradle. Díky tomu získávají budovy, jež jsou vytvořeny pomocí těchto systémů, certifikace ekologických staveb LEED a BREEAM na nejvyšších úrovních.

st, Česká republika. Použité systémy: MB-104 PASSIVE, MB-ST50N, MB-78EI

Na zadanou otázku o roli hliníku, jako suroviny v koncepci budování měst budoucnosti, odpověděla odbornice, Aleksandra Baksik, Brand & Sustainable Development Manager ve společnosti Aluprof SA:

— Předpoklady udržitelné výstavby a cirkularity jsou používány stále častěji. Stále více stavebních projektů například implementuje principy oběhového hospodářství, díky čemuž se využívají zpracované suroviny, jako jsou např. zelené kovy typu recyklovaný hliník. Velmi kvalitní řešení vytvořená ze sekundárního hliníku umožňují mj. omezit zabudovanou uhlíkovou stopu, snížit spotřebu energie, vody a přírodních zdrojů.

Další a další koncepty inovativních měst směřují ke zvýšení bezpečnosti a komfortu života svých obyvatel. K dosažení tohoto cíle mohou vést pouze společná opatření na úrovni rozvoje umělé inteligence, udržitelného stavebnictví, energetické soběstačnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí nebo budování obecného povědomí veřejnosti. Všichni se podílíme na budování ideálních měst budoucnosti, kde budeme moct šťastně žít my i další generace.

Česká republika

Článek sponzorovaný společností Aluprof