Část Brno-jih hledá v urbanistické soutěži vizi pro přeměnu Komárova

Brno - Městská část Brno-jih hledá vizi pro přeměnu širšího centra Komárova. Oblast podle radnice čelí mnoha výzvám, jako je hustá doprava, hluková zátěž a nedostatek kvalitních veřejných prostor. Radnice se poprvé rozhodla vydat cestou urbanistické soutěže, kterou považuje za efektivní způsob, jak lze získat návrh nejvyšší možné kvality. Z 22 přihlášených ateliérů s mezinárodní účastí porota v červnu vybrala pět týmů, které do 19. září zpracují své návrhy. Z toho vítězného vzejde technická studie, řekl dnes ČTK místostarosta Jakub Holas.

Proces začal v únoru participační částí, při níž představitelé městské části zjišťovali názory obyvatel, jak prostor využívají, co jim na něm vyhovuje a co by rádi změnili. "Místo nefunguje vůbec jako hlavní promenáda Brna-jihu. Auta a silnice ho rozpárávají na několik nesourodých částí a výsledkem je chaos a dopravní uzel, kde se nikdo nechce zdržovat déle, než je nutné," uvedl jeden z respondentů. Zpětnou vazbu dostali soutěžící, aby se jejich návrhy co nejvíce blížily potřebám komunity. V celém Komárově žije několik tisíc lidí.

Současná podoba území je dána zejména necitlivými zásahy z komunistické éry v podobě monumentální bytové výstavby či dopravních tepen, které území rozdělují. "Městské plochy řeší sterilní zbytková zeleň typická pro paneláková sídliště a postrádající jakoukoliv hlubší koncepci. Přitom zde kdysi byla meandrující řeka a lužní les," uvedl architekt městské části Tomáš Dvořák.

Od soutěžících radnice očekává novou urbanistickou koncepci území, vizi pro budoucnost a zároveň návrh řešení problémů. Za úkol také mají rozdělit úpravy do etap, aby některé bylo možné ihned uskutečnit. Návrh má zahrnovat kromě jiného dopravní řešení, kdy bude území bezpečné a bezbariérové i pro chodce a cyklisty, navrhnout parky a zástavbu, kde by byl například společenský sál, komunitní centrum či školka.

Nejlepší návrh vybere porota složená z architektů, krajinářů, zástupců samosprávy či dopravních expertů. Holas počítá s náklady na soutěž asi 1,5 milionu korun, navazující studie by mohla stát asi půl milionu. Menších změn, která nevyžadují stavební povolení, by se pak lidé mohli dočkat koncem příštího roku, větší úpravy jsou otázkou příštích let, dodal místostarosta.