Rekonstrukce kulturního domu v Č. Budějovicích - výsledky dialogu

Předmětem soutěže bylo řešení rekonstrukce a revitalizace Kulturního domu Slavie v Českých Budějovicích – najít odpověď na otázku, jak se v 21. století postavit k provozu a architektonickému řešení historického, památkově chráněného objektu, plnícího původně roli spolkového domu.

Porota z přihlášených třiatřiceti týmů vybrala šest účastníků, kteří "v dialogu" s porotou i zadavatelem návrhy postupně vypracovávali: PLURAL (Bratislava), Ondřej Císler (Praha), 4DS (České Budějovice), Chaix & Morel et associés, CA Pichler, Jan Proksa (Paříž, Vídeň), KAVA (Praha), PROJEKTIL ARCHITEKTI (Praha).

Průběh soutěže
2019 - prohlídka KD Slavie s vybranými šesti
13.-14. 2. 2020 - diskuze nad rozpracovanými návrhy
21.-22. 5. 2020 - diskuze nad rozpracovanými návrhy
2020 - odevzdání finální verze soutěžního návrhu

Porota
Marek Přikryl - předseda poroty, Juraj Thoma - místopředseda poroty, Stanislav Fiala, Barbora Hora, Jáchym Svoboda, Petr Štěpánek, Daniel Turek, Jan Klein - náhradník, Šimon Heller - náhradník, Ivan Nadberežný - náhradník, Jan Piskač - náhradník

---

1. místo
Autor: Chaix & Morel et associés / CA Pichler / Jan Proksa

Walter Grasmug, Larissa Elschen, Christian Pichler, Mirjana Bucevac, Jan Proksa, Jiří Koten /// (Krajinářská architektura) Štěpánka Šmídová, Outside Landschaftsarchitektur, Thomas Leidinger - (Statika) STATIKA Jihočeská stavebně konstrukční kancelář, Luděk Němec - (Technické zařízení budov) ŠTROB & SPOL, Jan Richter - (Požární bezpečnost) Jan Drahoš - (Doprava) Viktor Nohál - (Jevištní technika) Kunkel Consulting, Christoph Franzen - (Akustika) Müller-BBM GmbH, Michael Prüfer
Hodnocení poroty: Návrh nejlépe splňuje stavební program, který umisťuje do optimální formy dostavby: neplýtvá při tom prostorem a provozy na sebe navazují logicky a rozumně, což zaručuje dlouhodobě dobré fungování. Komise se shodla, že návrh reprezentuje rovněž vysoce hodnotnou architekturu, jejíž kvality je nutné udržet ve všech následujících fázích – při projednávání, při projektování, a zejména pak při samotné realizaci. Zároveň se jedná o návrh, který je veřejně zcela obhajitelný a který naplňuje vysoké nároky města Českých Budějovic, a to tím, že vznikne dům žijící rozmanitými kulturními aktivitami, a nikoli pouze izolovaná stavba zasvěcená jednomu žánru. Do stávající hmoty historického domu autoři zasahují poměrně odvážnými vstupy – ovšem při respektování původních prvků – a vytvářejí tak otevřené a vzdušné prostory přiměřené jednotlivým provozům a funkcím. Návrh nejadekvátněji odpovídá požadavkům zadavatele i z hlediska propojení domu s okolím. Díky „zahradnímu patru“ vzniká nová komunitní a demokratická dimenze veřejného života objektu i prostředí, v němž se nachází. Dům umožňuje plnou integraci venkovního a vnitřního programu a lze jej jednoduše obejít bez rušivých bariér. Disponuje rovněž nejpřesvědčivěji vyřešeným parterem, který harmonicky koresponduje s okolím a který zaručuje celkovou živost dotčeného prostoru. Návrh vytváří ze stávajícího domu nové centrum – přitahuje lidi mimo jiné i díky situování malého sálu na úroveň parteru. Přestože se památková péče s tímto návrhem neztotožnila, komise považuje dané řešení za jednoznačně nejlepší. Asymetrii fasády při tom nepokládá za klíčový aspekt celkové koncepce, neboť její pojetí není striktně vázáno na funkci vnitřního provozu. Velký sál je ve své čistotě sice poněkud ochuzen o současnou atmosféru, tato změna je ale plnohodnotně opodstatněna vysokou kvalitou akustiky nového prostoru. Z pohledu památkové péče je hmota přístavby přiměřená. Předností návrhu je zachování hlavního a vřetenového schodiště, stejně jako vhodná poloha schodišť nových. Konfrontační řešení fasád přístavby s asymetrickými prosklenými plochami netradiční velikosti je památkovou péčí nicméně vnímáno jako slabá stránka návrhu.

---

2. místo
Autor: PROJEKTIL ARCHITEKTI
 / Adam Halíř, Ondřej Havlín, Ondřej Hart, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek, Rudolf Süsser /// (Infosystém a grafické intervence) Jaromír Hárovník, Ondřej Šorm - (Provoz) Olga Škochová Bláhová - (Technologie) Ondřej Hlaváček, Vratislav Čapek (Akustika a AV) Karel Motl, Tomáš Pánek - (Požárně bezpečnostní řešení) Jaroslav Miklosz - (Doprava) Miroslav Vondřich - (Krajinářské řešení) Aleš Steiner, Pavlína Malíková - (Statika) Milan Polák - (Gastroprovoz) Jan Přindiš - (Vizualizace) Martin Janoušek, Jan Havlíček - (Model) Miroslav Černý, Tereza Boháčová Nosková - (Rozpočet) Vlastimil Střelba - (Inženýring) Michal Frček, Miroslav Švec - (Administrace) Veronika Raušová
Hodnocení poroty: Návrh přistupuje k přístavbě zvnějšku jednoduše a minimalisticky, s původní hmotovou strukturou pracuje úsporně. Aby se však vypořádal s požadovaným programem, radikálně zasahuje do interiéru domu. Komise ocenila specifický a zároveň přesvědčivě pojatý charakter hlavního sálu, ale neztotožnila se s měřítkem dostavby a zkonstatovala, že výrazné změny uvnitř budovy nejsou vyjádřeny dostatečně. Nenápadnost vnějších zásahů zároveň vyvolala otázku, zda je zvolený přístup nejvhodnější pro komunikování významné investice do kulturní stavby ve městě směrem k veřejnosti. Provozně je dům navržen dobře: je přehledně rozčleněn do jednotlivých částí, které lze při konání větších akcí navzájem hladce propojovat. Diskutabilní je ovšem kapacita zázemí a skladovacích prostor. Denní provoz domu je založen na fungování kulturního a kreativního centra s deklarovanou – až téměř neomezenou – variabilitou. Komise však Slavii chápe spíše jako velkoměstskou nezávislou kulturní instituci. V dané souvislosti tedy vyvstává otázka, zda tato extrémní forma otevřenosti nebude mít dopad na jiné spontánní kulturní aktivity ve městě. Komise nicméně vyzdvihla práci s širším kontextem stavby, především s nábřežím řeky Malše. Vstup do domu po vyvýšených schodech a využití nemalé části suterénu jako technologického prostoru však posoudila jako nepříliš vhodné řešení. Za problematické označila také množství pobytových schodů v okolí budovy ve vztahu k jejich reálnému využití. Památková péče spatřuje kvality návrhu zejména v minimalistickém pojetí transparentní přístavby, v obnově předsazeného nástupního schodiště a v přiměřeném propojení 1.NP s exteriérem prostřednictvím terasy a kaskádovitých platforem. Za nevhodné však pokládá výrazné zásahy do dispozic historického objektu a vysoký podíl odstraňování původních konstrukcí ve všech podlažích.

---

3. místo
Autor: PLURAL
 / Martin Jančok, Michal Janák, Zuzana Kovaľová, Maroš Kostelanský /// (Spolupráce) Marek Adamov, Ján Ptačin, Magda Kvasnicová - (Statika) Katarína Kyselová - (Akustika) Peter Zaťko - (Požární bezpečnost) Eva Futóová - (Výměna vzduchu) Gabriela Hefnerová - (Vytápění) Stanislav Mečiar - (Gastroprovoz) Miroslav Ledvenyi - (Doprava) Karel Zvoník
Hodnocení poroty: Koncept návrhu, který pracuje s co možná nejúspornějšími zásahy, je založen na hlavním hmotovém motivu soklu. Právě ten jej však uvádí do rozporu s demokratičností a otevřeností kulturního domu. Navzdory „historizujícímu narativu v současném pojetí“ tento prvek vyznívá jako nostalgická ozdoba stojící v protikladu vůči živému parteru, která dům odděluje od okolí a vytváří kolem něho jakousi mentální i fyzickou bariéru – jeho „vyzvednutí na piedestal“ komplikuje volný prostup interiérem. Návrh je z provozního hlediska řešen dobře a odpovídajícím způsobem naplňuje i program obou sálů a návazných provozů. Rozměrné okno sálu však působí poněkud rušivě a není příliš praktické ani pro vnitřní provoz, neboť většina programů by vyžadovala regulaci denního světla prostřednictvím zatemnění. Naznačené řešení se opět ocitá v rozporu s „transparentností sálu“ deklarovanou autorským týmem. Nová fasáda klasicizujících forem podle vyjádření komise nepůsobí přesvědčivě ani autenticky. Návrh se intenzivně soustředí také na řešení okolí domu, k jehož historické dispozici se staví pietně a respektuje i jeho stávající materialitu. Zmíněným osazením na sokl se však dům opticky zmenšuje a vzniká zde i řada zákoutí, která postrádají sociální kontrolu. Z pohledu památkové péče se jedná o hmotově přiměřenou přístavbu respektující symetrii historického objektu. Příznivě je nahlíženo rovněž základní hmotové schéma, maximální zachování historických konstrukcí i obnova předsazeného nástupního schodiště. Slabými stránkami návrhu jsou rozsah přístavby v 1. NP podél bočního severního traktu, změna proporcí budovy vyplývající z řešení teras a navazujících schodišť a pojetí východní fasády s velkými prosklenými plochami.

---

4. místo
Autor: Aoc architekti
 / Ondřej Císler, Josef Choc, Filip Rašek, Barbora Lopraisová, Vojtěch Beran, Jonáš Mikšovský, Natálie Kristýnková, Martin Petřík, Jonáš Kolařík /// (Grafika) Klára Kvízová - (Akustika) Petr Novák - (Fyzický model) Miroslav Černý, Tereza Boháčová Nosková - (Vegetace) Mikoláš Vavřín - (Koncept fungování a provozování) Jiří Sulženko - (Foto) Jiří Hroník - (Požární řešení) Martin Bernas - (Doprava) Ondřej Mareš
Hodnocení poroty: Návrh, jehož odvážné řešení je podle vyjádření komise podloženo výbornou argumentací a detailními analýzami, přináší podnětné otázky týkající se vzhledu domu, který skvěle komunikuje svůj specifický program. Autoři se však ocitli v jakési „zlepšovatelské pasti“, v níž se pokoušejí učinit jej „ještě ušlechtilejším a krásnějším“ na základě interpretace jeho původního určení. Přestože k domu přistupují s respektem a citlivostí, sjednocováním s novou dostavbou prostřednictvím fasády vymazávají dialog mezi současným a původním a nové vrstvy se tak stávají těžko rozeznatelnými až nečitelnými. Jako poněkud problematické se komisi jeví rovněž řešení bezprostředního okolí objektu s množstvím různých výškových úrovní. Komise se shodla, že návrh dotváří charakter monumentálních reprezentativních budov v prstenci města, jakou je například neorenesanční sídlo krajského soudu na protějším břehu řeky Malše, ale že tento přístup k řešenému objektu, který má hostit soudobé formy kultury, není optimální. Návrh podle jejího názoru totiž „předurčuje využití domu výhradně pro klasickou hudbu“. A jakkoli kvalitně je tento aspekt do projektu zapracován, nelze opominout skutečnost, že nárok na vznik a provozování multifunkčního kulturního stánku zůstává nenaplněn. Komise přesto ocenila velkorysost i přesvědčivou prezentaci tohoto sebevědomého návrhu nové dominantní architektury ve struktuře města. Z pohledu památkové péče se jedná o návrh, který ctí symetrii historického objektu i základní hmotové schéma a který zachovává maximum historických konstrukcí, zejména hlavní schodišťové haly. Slabými stránkami návrhu jsou však navýšení střechy nad hlavním sálem, přílišná pohledová exponovanost střešních rovin ve směru od mostu přes řeku Malši a míra stylizace nástavby nad hlavním sálem.

---

5. místo
Autor: KAVA
 / Adam Bažant, Viktorie Dostálová, Jakub Koňata, Jonáš Krýzl, Jan Novotný, Tomáš Novotný, Robert Seidl /// (Spolupráce) Deltaplan / Petr Blažka - 8smička / Marcela Straková - Thalia systems / Martin Kněžek - PROpbs / Jan Tománek, Iva Kárníková - Aveton / Tomáš Hrádek - modelW / Oto Melter
Hodnocení poroty: Komise návrh zhodnotila jako jasně formulovaný názor na dostavbu historické budovy. Použití lícového zdiva však není – a to ani za předpokladu nejlepšího provedení – pro řešenou stavbu z hlediska jejího širšího kontextu vhodné. Naproti objektu Jihočeského muzea by totiž vznikl dům „poněkud příliš zahleděný do sebe“. Navržená rekonstrukce s přístavbou byla označena za provozně nekonfliktní a funkční. Architektonické ztvárnění, měřítko, proporce a vztah k okolní zástavbě však podle vyjádření komise nevyznívají přesvědčivě. Multifunkční sál je dimenzován možná až příliš velkoryse a třebaže je z provozního hlediska nesporně funkční, komise by u prostoru takovéhoto významu očekávala větší autenticitu a osobitost pojetí. Oceňuje však práci s bezprostředním i širším okolím objektu, v němž autoři vytvářejí velmi kvalitní bezbariérový veřejný prostor. Z pohledu památkové péče je hlavním pozitivem návrhu zachování malého sálu a většiny historických konstrukcí. Příznivě bylo přijato také obnovení předsazeného nástupního schodiště. Mezi slabé stránky návrhu patří předimenzovaná přístavba a nástavba nad hlavním sálem, nevhodná poloha schodiště vedeného podél schodišťové haly až do střešní konstrukce, konfrontační přístup k řešení fasád, nerespektování měřítka stávající budovy i okolní zástavby a razantní zásahy do střešních rovin.

---

6. místo
Autor: 4DS / 
Luboš Zemen, Eva Zemenová, Vojtěch Navrátil / (Koncept fungování a provozování) Jiří Švehla, Lukáš Zahradník - (Fyzický model) Architektonické Modely ETC, Pavel Jedlička - (Statika historických konstrukcí) Heritas, Martin Kačer - (Statické a konstrukční řešení) RECOC, Karel Košek - (Energetický koncept budovy) UCEEB, Tomáš Matuška - (Dopravní část) DOPI, Zbyněk Píša - (Akustické řešení) Akustika Praha, Milan Pospíšil - (Vizualizace) Cityscapes, Jan Srnka - (Letecká fotografie) Libor Sváček - (Požárně bezpečnostní řešení) Topoconsult, Pavel Svoboda - (Grafický design) Marek Vácha
Hodnocení poroty: Komise v návrhu oceňuje snahu o vytvoření skutečně reprezentativního „plesového domu“ za použití nejmodernějších technologických řešení. Autoři operují s premisou hloubení pod stávající budovou, tj. pracují se situací po vybourání sálu, což však může být problematické nejen z hlediska památkové péče. Návrh je celkově podřízen technologickému řešení – architektonické pojetí domu je v podstatě reakcí na technologii. Motiv dvoupodlažní arkády je komisí vnímán jako cizorodý prvek, který nekoresponduje s měřítkem lokálního kontextu a který naráží nejen na otázku hmotové předimenzovanosti, ale také na otázku funkčnosti, jež tomuto estetickému elementu podléhá. Jako poněkud sporné se jeví rovněž velké zásahy do nosných konstrukcí historické budovy, jako například změny v hlavním schodišti či odstranění vřetenového schodiště ve spodních podlažích nebo nové umístění suterénu pod úroveň základové spáry stávajícího objektu. Podobně je tomu i v případě schodišť nově vkládaných do přístavby a jejich propsání do fasád, jež nerespektují měřítko historické budovy. Sporná je též změna proporcí stávajícího objektu podmíněná vložením bočních teras a navazujících schodišť. Dalšími problémy jsou pak ohrožení statiky historické stavby, velký rozsah terénních úprav a vysoké náklady na záchranný archeologický výzkum.