Zlín - Architekt Karel Stránský vystavuje ode dneška v hale Vincentka na lázeňském náměstí v Luhačovicích na Zlínsku kresby významných luhačovických staveb. Lidé si mohou prohlédnout tři desítky kreseb, zastoupeny jsou také slavné stavby Dušana Jurkoviče, které výrazně ovlivnily podobu největších moravských lázní. Výstava nazvaná Luhačovice očima architekta potrvá do 15. června. Záměrem výstavy je podle Stránského ukázat co nejvíce významných staveb, které dokumentují různé druhy stavebních slohů. "Meziválečná doba přiváděla do lázeňského města řadu architektů okolo brněnské techniky, proto jsou zde zastoupeny stavby poznamenané různými slohy, například empírem, secesí ale i konstruktivismem," uvedl architekt. Výraz lázní je podle něj ovlivněn silnou osobností architekta Jurkoviče. "Síla Jurkovičových staveb spočívá v tom, že dokonale ovládal tesařskou konstrukci a stolařské práce. Lidová architektura je z jeho staveb cítit, proto je nám tak blízká," poznamenal Stránský a dodal, že Jurkovičův styl ovlivnil i výraz dalších staveb, přestože je již nerealizoval. Výstava je rozdělena do tří částí, první ukazuje počátky lázeňství v Luhačovicích až po první světovou válku. Toto období zastupuje například kaple svaté Alžběty, dnešní Jurkovičův dům, Chaloupka, Vodoléčebný ústav, Dům Bedřicha Smetany nebo dětská léčebna Vlasta. Druhá část mapuje období mezi dvěma světovými válkami a po nich, kdy vzniklo například inhalatorium, Společenský dům, lázeňské náměstí, hala Vincentky spolu s kolonádou či úprava pramenů. Poslední část zachycuje stavby z poslední doby, fontánu před městským úřadem, Sportovní areál Radostova, Hotel Zálesí či Sanatorium Miramare. Lázně Luhačovice kandidují na zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Lázeňský areál je významný především tím, že na relativně malém prostoru se nachází řada architektonicky cenných lázeňských objektů většinou z první třetiny minulého století, je zde 16 národních kulturních památek. Česká republika zdůvodňuje kandidaturu také poukazem na mimořádnou hodnotu Luhačovic jakožto ilustrace fenoménu léčebného lázeňství na přelomu 19. a 20. století a odrazu dobových názorů na stavbu "měst v zeleni".