Národní muzeum volá po rekonstrukci alarmující výstavou

Praha - Rozměrný sádrový model budovy Národního muzea v Praze z doby jeho stavby je spolu s atraktivním kovovým modelem kopule hlavním exponátem výstavy, která dnes byla otevřena v budově na Václavském náměstí.
Kontrast jim tvoří vše, co z chátrajícího muzea v poslední době odpadlo - úlomky architektonických článků a sochařské výzdoby, zlacené dekorace z měděného plechu stržené ze střech větrem, rozpadající se kusy břidlice z krytiny, zničená okna a demontovaná původní kování. Fotografie dokumentují nejvíce poškozená místa objektu, který už desítky let volá po rekonstrukci.
"Raději bych připravoval radostnější výstavy, ale tahle návštěvníky zneklidní právem," řekl před vernisáží Lubomír Sršeň z oddělení starších českých dějin. I proto expozice dostala název Co se skrývá pod pozlátkem? Neorenesanční stavba je už 115 let monumentální architektonickou korunou centra Prahy, ale i nejzanedbanější budovou Václavského náměstí. Budova byla poškozena v květnu 1945 leteckou bombou a v srpnu 1968 střelbou sovětských vojáků. O dvanáct let později se vinou ražby tunelů pro metro utrhlo levé přední nároží paláce. Od té doby svírá muzeum ze dvou stran rušná severojižní magistrála, která objekt poškozuje tektonicky, klimaticky, komunikačně i esteticky.
Muzejní palác navíc už od 2. světové války vinou nízkého rozpočtu trpí nedostatečnou údržbou. Podle generálního ředitele Michala Lukeše mohou každým dnem přestat fungovat inženýrské sítě, mohou se zřítit kamenné části říms, balustrád či soch na okolní chodníky. Tato rizika ohrožují sbírky, zaměstnance i návštěvníky. "Právě z bezpečnostních důvodů jsme museli letos sejmout sousoší, které se nacházelo nad návštěvnicky exponovaným prostorem hlavního vchodu do budovy a bylo v havarijním stavu," uvedl.
Kromě uvedených rizik má budova spoustu "běžných závad". Jde o praskající břidlicové tašky na střechách, opadávající vnější omítky, chatrná okna či zastaralý, špatný a nehospodárný způsob vytápění. Sály bez klimatizace neumožňují vystavovat sbírkové předměty z citlivějších materiálů.
Generální rekonstrukce budovy si vyžádá státní dotaci ve výši 4,5 miliardy korun. Dvě věci jsou nyní jasnější - poslanci v březnu umožnili čerpat z Fondu národního majetku pro potřebu muzea miliardu korun, s čímž vyslovila souhlas i vláda. "Přípravné práce začnou příští rok a potrvají do roku 2011, pak bude možno přistoupit k opravě, která musí mít napojení na státní rozpočet," řekl Lukeš ČTK.
Problémem je stěhování milionů sbírkových předmětů. I proto by muzeum rádo využilo vedlejšího objektu bývalého Federálního shromáždění, kde by získalo například 3000 metrů čtverečních výstavní plochy pro nové expozice, vybudovalo pobočku knihovny pro 200.000 svazků a přesunulo tam administrativní provozy, čímž by se v hlavní budově uvolnilo tisíc metrů výstavní plochy. Lukeš je optimistou, i když ví, že jde o hudbu budoucnosti.
Komisař výstavy a náměstek ředitele Karel Ksandr považuje přípravné práce a profesionalitu oprav za důležité. Varovným mementem je prý nekvalitně provedená rekonstrukce muzejní rampy ze začátku 90. let, kde se už po dvanácti letech projevily závady.
"Generální rekonstrukce by se neměla oddalovat a zdržovat. Posun z posledních měsíců je velký, ale vyhráno rozhodně není," dodal Lukeš.