Praha - Výstava Nové ve starém bilancuje, jak se v Česku daří propojovat současnou architekturu s historickou zástavbou. Návštěvníci se seznámí s povedenými budovami, které starou zástavbu nejen nenarušily, ale dokonce i podtrhly její půvab. Organizátoři ovšem neopomněli vystavit ani realizované stavební projekty, jež jsou podle podle nich spíše ostudou. Putovní celorepubliková výstava, jež se po Praze představí i v dalších městech republiky, se v české metropoli zdrží do počátku října. Celý název expozice zní Nové ve starém: Současná architektura a historické město a organizačně se na ní podílí nejen pražská galerie, jež se zaměřuje zejména na prezentaci moderní architektury, ale také Národní památkový ústav (NPÚ), který stejnojmenný projekt spustil před necelým rokem. "Snažíme se tak rozbít mýtus, že památková péče nemá ráda novou architekturu, tím že se pokoušíme o vzájemnou diskusi. Památkáři nejsou apriori proti, jen vyžadují, aby nová architektura ve staré zástavbě byla kvalitní a své prostředí nijak nepoškodila, ale byla pro něj naopak přínosem," řekla ČTK ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková s tím, že kromě výstavy ústav chystá také říjnovou konferenci, které se zúčastní nejen památkáři, ale také developeři a architekti. Její slova pak potvrzuje i kurátor výstavy Richard Biegel: "Spor mezi architekty a památkáři je iluzí, což dokládá to, že zde prezentujeme řadu novostaveb, které jsou pro historická města skutečným přínosem a obstála i s odstupem několika let." Expozice mapuje novou českou výstavbu za uplynulých dvacet let a je rozdělena do čtyř kategorií: Nové ve starém (povedené novostavby v historickém prostředí), Nevratné ztráty (stavby, jež místo nevratně poškodily), Za oponou (zásahy, jež nejsou na první pohled vidět, ale dobrým či špatným způsobem mění vnitřní prostory historické stavby) a Živé město (vydařené renovace či úpravy veřejných městských prostor). V sekci "vydařených" se na výstavě ocitl například Tančící dům v Praze, Národní technická knihovna či pražský klub Jazz Dock. Dobře si vede město Litomyšl v Pardubickém kraji, odborníci ocenili také renovaci a přeměnu náměstí ve středočeské Vlašimi. "Praha si bohužel ve srovnání se zbytkem republiky nevede nijak dobře. Je to zřejmě způsobeno povrchní arogancí investorů, necitlivostí developerů a nejasným postojem magistrátu. V Praze jde spíš než o architekturu především o lukrativní a rychlé zpeněžení parcely," dodal Biegel, který některé nepovedené budovy označil za "karikatury architektury" či "tuctový kýč". Do této nelichotivé skupiny podle něj patří například pražské nákupní centrum Palladium, Myšák Gallery či Galerie Myslbek v pasáži v ulici Na Příkopě. "Na vybombardované město si za ty roky také nezvyknete. Tyto budovy prostě ráz města hrubě poškodily," vysvětlil Biegel. Řešením podle něj není ani zákaz nové výstavby v historických částech měst, ani ponechání obvodových zdí a přestavba vnitřních prostor. "To je doslova architektonický zločin, lež a vytváření Potěmkinových vesnic," prohlásil kurátor s tím, že jediným řešením je nastavení jasných pravidel pro investory a developery, která ale bude ctít i regulační plán města a jeho vedení. Jako přínos vidí i zavedení funkce hlavního architekta. Konference k výstavě Nové ve starém se bude konat 27. října v sídle Magistrátu hl. m. Prahy na Mariánském náměstí. Samotná expozice v Praze bude do 2. října a poté se přesune za návštěvníky do Liberce, Brna či Ostravy.