Výstava ve Fragnerově galerii ukáže práci Stavoprojektu v letech 1948 až 1953
Praha - Nová výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera představuje pohledem historiků architektury činnost státní projekční organizace Stavoprojekt, která se v poválečné době výrazně zapsala do podoby českých měst i krajiny a ovlivnila tvorbu několika generací architektů. Výstavu Stavoprojekt 1948-1953 připravil Ústav teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Národním archivem. Pro návštěvníky se otevře ve čtvrtek, potrvá do 1. března příštího roku.
Stavoprojekt vznikl po únoru 1948 jako organizace sdružující architekty, inženýry a spřízněné profese. Měl naplnit avantgardní vize, sloužil k rozsáhlé obnově republiky po druhé světové válce a sehrál zásadní roli při začleňování architektury do procesů plánovaného hospodářství a výstavby v duchu nastupujícího socialistického režimu.
Historici architektury vedení Petrem Vorlíkem a Klárou Brůhovou s pomocí nezpracovaného fondu Národního archivu mapovali různé aspekty centralizace projektování. Výstava ukáže, jak státní instituce fungovala, na příkladu sídliště přiblíží dobové společenské priority a metody a rovněž nastíní široký záběr činnosti Stavoprojektu.
Dosud nepředstavené archivní materiály zprostředkují život architektů a inženýrů v prvních poválečných letech. Výjimečné sbírkové předměty z Městského muzea v Železném Brodě na Jablonecku doplní snímky z fondů Národního filmového archivu.
Podle členky výzkumného týmu Veroniky Vicherkové není cílem výstavy a celého výzkumného projektu ani adorace, ale ani prosté odmítnutí, jde především o vhled a pochopení. "Na leden a únor chystáme doprovodný program v podobě kulatých stolů s cílem reflexe a komparace historických procesů a struktur s dnešním stavem oboru a společnosti," sdělila ČTK Vicherková.
K výstavě má ještě letos vyjít obsáhlý katalog. Vedle architektů Stavoprojektu katalog připomene jejich výjimečné realizace, mezi něž patří například proměna Kladna stavbou šesti věžáků v jeho části Rozdělov podle návrhu funkcionalisty Josefa Havlíčka.
Stavoprojekt vznikl po únoru 1948 jako organizace sdružující architekty, inženýry a spřízněné profese. Měl naplnit avantgardní vize, sloužil k rozsáhlé obnově republiky po druhé světové válce a sehrál zásadní roli při začleňování architektury do procesů plánovaného hospodářství a výstavby v duchu nastupujícího socialistického režimu.
Historici architektury vedení Petrem Vorlíkem a Klárou Brůhovou s pomocí nezpracovaného fondu Národního archivu mapovali různé aspekty centralizace projektování. Výstava ukáže, jak státní instituce fungovala, na příkladu sídliště přiblíží dobové společenské priority a metody a rovněž nastíní široký záběr činnosti Stavoprojektu.
Dosud nepředstavené archivní materiály zprostředkují život architektů a inženýrů v prvních poválečných letech. Výjimečné sbírkové předměty z Městského muzea v Železném Brodě na Jablonecku doplní snímky z fondů Národního filmového archivu.
Podle členky výzkumného týmu Veroniky Vicherkové není cílem výstavy a celého výzkumného projektu ani adorace, ale ani prosté odmítnutí, jde především o vhled a pochopení. "Na leden a únor chystáme doprovodný program v podobě kulatých stolů s cílem reflexe a komparace historických procesů a struktur s dnešním stavem oboru a společnosti," sdělila ČTK Vicherková.
K výstavě má ještě letos vyjít obsáhlý katalog. Vedle architektů Stavoprojektu katalog připomene jejich výjimečné realizace, mezi něž patří například proměna Kladna stavbou šesti věžáků v jeho části Rozdělov podle návrhu funkcionalisty Josefa Havlíčka.
0 komentářů
přidat komentář
