Svět má od nynějška sedm nových divů

Lisabon - Velká čínská zeď, jordánské skalní město Petra, socha Krista Spasitele v Brazílii, posvátná pevnost Inků Machu Picchu v Peru, chrámové město Mayů Chichén Itzá na mexickém Yucatánu, římské Koloseum a indické mauzoleum Tádžmahal byly vyhlášeny za novodobých sedm divů světa. Výsledky ankety, ve které hlasovalo na 100 milionů lidí z celého světa prostřednictvím internetu a krátkých textových zpráv na mobilních telefonech, byly během noci na dnešek vyhlášeny v Lisabonu.
    Mezinárodní anketu zorganizovala nadace New7Wonders Foundation, kterou před šesti lety založil švýcarsko-kanadský bohatý filmař a cestovatel Bernard Weber. Ten slíbil, že polovina výtěžku poslouží k  obnově světového kulturního dědictví, včetně Buddhovy sochy v Afghánistánu, která byla zničena za vlády fundamentalistického hnutí Taliban.
    Původní seznam sedmi divů sestavil ve 2. století před naším letopočtem zřejmě helénský filozof Filón Byzantský. Z jím označených nejpodivuhodnějších památek se dodnes dochovala pouze nejstarší z nich - egyptské pyramidy v Gíze. Existence babylonských visutých Semiramidiných zahrad nebyla nikdy úplně prokázána, Artemidin chrám v Efesu a sochu Feidiova Dia v Olympii zničil požár a zbývající tři stavby - maják na ostrově Faru u Alexandrie, Rhodský kolos a mauzoleum v  maloasijském Halikarnássu - podlehly zemětřesením.
    "Ještě nikdy dříve v  dějinách se tolik lidí nepodílelo na tak globálním rozhodnutí," prohlásila během sobotní noci herečka Hilary Swanková při slavnostním ceremoniálu na lisabonském stadionu fotbalového klubu Benfica, při kterém zapěl tenor José Carreras i  popová diva Jennifer Lopezová.
    Po vyhlášení výsledků vypuklo v zemích vítězných památek nadšení a oslavy. Největší radost projevovali lidé zejména ve třech latinskoamerických zemích, Peru, Brazílii a Mexiku. Veřejnost, úřady i  velké obchodní společnosti těchto zemí v posledních měsících před vyhlášením finišovaly ve svém úsilí prosadit svou památku. Podle médií dokonce brazilské telekomunikační společnosti snížily cenu textových zpráv, aby lidé nešetřili na zaslaných hlasech pro sochu Krista Spasitele.
    Tato aktivita se Brazílii nakonec podle agentur vyplatila. Zařazení kolosu, který se tyčí do výšky 38 metrů nad brazilským Riem de Janeiro, mezi nové divy světa, přivítal s nadšením dav 400.000 lidí, kteří se v noci na dnešek účastnili koncertu Live Earth na pláži Copacabana v Riu. "Jsme tak šťastní. Pro Rio a Brazílii to znamená velkou reklamu," uvedla šestatřicetiletá brazilská návštěvnice koncertu Patricia Polancaová. Své radostné pocity neskrývala ani hlava státu a horlivý fanoušek kampaně, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva: "Kristus Spasitel byl vždy divem Ria de Janeiro a Brazílie. Ode dneška bude i světovým divem," prohlásil prezident.
    V mexickém Chichén Itzá šestadvacetiletý student Alberto Jiménez skákal radostí se stovkami dalších Mexičanů, kteří se posléze pustili do zpěvu starých písní Mayů. "Je to velký úspěch pro celou zemi," prohlásil Jiménez.
    Podobně oslavovaly též stovky Peruánců z Cuzka, města poblíž Machu Picchu. Peruánská ministryně zahraničního obchodu a turismu Mercedes Araozová všem peruánským občanům poděkovala za podporu vítězné kandidatury posvátné pevnosti Inků.
    Lidé oslavovali také na druhém konci světa - v Jordánsku i Indii - u skalního města Petra i před Tádžmahalem. Pro skalní město hlasovaly jen do poloviny minulého týdne dva miliony z celkem šesti milionů Jordánců. Velké podpůrné kampaně se zúčastnil též král Abdalláh II. s  rodinou. Že se novým divem světa stalo také indické mauzoleum Tádžmahal, ocení během příštího roku také turisté. Šéf asociace hotelů a restaurací v Ágře Rádžéš Čauhan agentuře AFP řekl, že turisté budou mít během následujícího roku dvacetiprocentní slevu na ubytování v okolí nového divu světa.
    Na rozdíl od nadšených reakcí v jiných částech světa zvolení Velké čínské zdi novodobým divem světa v Číně podle agentur kromě oficiální zmínky v agenturách žádné reakce nevzbudilo. Nadšen není ani Egypt, který od soutěže nedávno odstoupil, protože měl výhrady k systému vybírání nových sedmi divů světa. Nelíbilo se mu, že pyramidy v Gíze musely o místo mezi vyvolenými znovu soutěžit a nebyly mezi divy světa zařazeny automaticky.
    Žádné obrovské oslavy se však nekonaly ani v Evropě. Na evropském kontinentu totiž leží pouze jeden z nových divů - italské Koloseum. V lisabonském publiku se během dnešní noci mračil třeba dvaašedesátiletý Antonio Catarino, zklamaný, že do finále se neprobojovala žádná evropská katolická katedrála. "To je neodpustitelné, že je nezvolili," řekl.
    Weberův projekt vzbuzuje již od svého počátku rozporuplné reakce. S  anketou například nesouhlasí Výbor pro světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO, podle kterého má jeho vlastní seznam unikátních světových památek jen málo společného s lidovou anketou. "Seznam světového dědictví není o klasifikaci památek; není to výsledek nějakého kvízu," citovala nedávno britská média mluvčího UNESCO pro seznam památek světového dědictví Roniho Amelana. Podle něj je jediným cílem výboru UNESCO pečovat o tyto památky, což se prý o projektu nových divů světa říci nedá. S postojem UNESCO se ztotožnil i Egypt, který nejenže stáhl kandidaturu pyramid v Gíze, ale dokonce požádal organizaci, aby vytvořila komisi 300 expertů a intelektuálů, kteří by nové divy světa vybírali na základě vědeckých a historických kritérií.