V záhadami opředeném Stonehenge se pohřbívali i cizinci

Archeologové si dlouho lámou hlavu nad tím, proč vlastně Stonehenge vzniklo. Naleziště z mladší doby kamenné, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, mohlo být svatyní či observatoří.

V monumentálním areálu se nacházejí mimo jiné prohlubně, ve kterých se před desítkami let našly ostatky lidí, které zbyly po pohřbech žehem. Vědci právě tyto zbytky kostí pětadvaceti lidí, kteří žili v letech 3180 až 2380 před naším letopočtem, nyní prozkoumali.

Tým britských, francouzských a belgických vědců kolem Christopha Snoecka z Oxfordské univerzity použil při zkoumání kostí analýzu izotopů stroncia. Stroncium, jeden z kovů alkalických zemin, lidé přijímají v potravě a prvek se následně ukládá v jejich kostech a zubech. V závislosti na místě, na kterém žijí, mají pak lidé v těle různé poměry izotopů stroncia. Vědci tak mohou srovnáváním archeologických nálezů se vzorky odebranými ze současných rostlin, lidských zubů či vody zjistit, odkud dávní zesnulí pocházeli.

Patnáct z pětadvaceti lidí, jejichž ostatky se v areálu Stonehenge našli, pocházeli podle výsledků zkoumání z okolí místa. Zbylých deset ale přinejmenším posledních deset let před smrtí žilo v západním Walesu. Pozůstatky některých z mrtvých byly dokonce ve Walesu i spáleny a až poté převezeny k pohřbení do Stonehenge. To vyplynulo z analýzy zbytků nalezeného dřeva.

"Je to vskutku vzrušující objev, neboť ukazuje, na jaké vzdálenosti lidé ze Stonehenge cestovali," řekl výzkumník Mike Parker Pearson z londýnské University College, který se na analýze ostatků z megalitické stavby podílel.