Vláda brzy rozhodne o nádraží Praha-Bubny, očekává ředitelka památníku Šulcová

Praha - Přestavba nádraží Praha ­-Bubny, přes které v letech 1941 až 1945 prošlo na 50.000 lidí, především Židů, do transportů do Terezína a koncentračních a vyhlazovacích táborů, bude tématem jednání vlády. V rozhovoru s ČTK to řekla Pavlína Šulcová, kterou vybralo ministerstvo kultury loni v září za ředitelku své příspěvkové organizace Památník ticha místo jejího zakladatele Pavla Štingla. Příspěvková organizace se pak přejmenovala na Centrum paměti a dialogu Bubny (CPDB).

Šulcová po svém nástupu zahájila jednání se Správou železnic jako majitelem budovy a připravuje rekonstrukci. Očekává, že by brzy měl začít výběr zhotovitele, pro vládu spolu s ministerstvem kultury Martina Baxy (ODS) připravila podklady. Investice by měla dosáhnout 300 milionů korun právě z rozpočtu Baxova ministerstva. Rozhodnutí očekává v následujících týdnech.

"Projekt je součástí programového prohlášení vlády a je tu velká investice. S takovou investicí samozřejmě přichází i jistá míra byrokracie, protože je důležité, aby byla transparentní," řekla Šulcová.

Původní název Štinglova projektu Památník ticha se změnil na Centrum paměti a dialogu Bubny (CPDB). "Název reflektuje moji vizi, která se ovšem od té původní příliš neodchyluje. Smyslem je vytvořit z nádraží důstojné místo paměti. Zároveň respektuji rozhodnutí Pavla Štingla a zakladatelů projektu Památník šoa nebo Památník ticha, abychom projekty od sebe oddělili," zdůvodnila ředitelka.

Spolupráci se Štinglem, který se loni vyjádřil, že si stát má vymyslet vlastní projekt a nepřebírat cizí, se Šulcové zatím navázat nepodařilo. "Rozumím jeho pohnutkám, proč má potřebu nyní kontinuitu přerušit. Doufám ale, že se nám v některý moment podaří najít společnou řeč," uvedla.

Adaptace bubenského nádraží navazuje na architektonický projekt, který pro Památník ticha připravil královéhradecký ateliér ARN Studio a pro který Praha 7 vydala stavební povolení. "Snažím se odblokovat patovou situaci, dát projektu novou energii," uvedla Šulcová. Místu by měla nadále vévodit plastika Aleše Veselého Brána nenávratna, kterou představuje železniční kolej s pražci zdvižená k nebi.

"Je dobré počítat s tím, že se to někde může zadrhnout. Stavba je v projektové dokumentaci počítána na dva roky. Když se vše podaří, za dva až tři roky by mohla být," řejka ředitelka k důstojnému památníku obětem holokaustu, který Praze chybí po celých 80 let od konce druhé světové války. Výjimkou je Pinkasova synagoga či skromná bronzová deska u bývalého Radiotrhu ve Veletržní ulici.

Po adaptaci autentického nádraží má CPDB nabízet možnost vzdělávání, prostor pro diskusi o nelehkých tématech minulosti i současnosti. "Nemělo by být jen badatelskou institucí, ale místem kam může přijít široká veřejnost hledat odpovědi na dnešní otázky. Můžeme pomoci rozlišovat mezi informacemi a dezinformacemi, rozvíjet kritické myšlení," doplnila Šulcová.

Hledat chce také možnost nové prezentace témat spojených s holokaustem. Vlaštovkou bylo pondělní promítání jmen obětí holokaustu na fasádu hotelu Mama Shelter na místě shromaždiště Židů poblíž bubenského nádraží. "Pietní akty mohou být už pro někoho vyprázdněné, snažíme se proto hledat nové formy," konstatovala ředitelka. Další letošní akce dostala název Minulost v Přítomnosti, uskutečnit se má v březnu v kině Přítomnost na Žižkově.