Praha – Malíř, hudebník i literát Vladimír Kokolia po 33 letech končí k 31. červenci 2025 svoji pedagogickou dráhu na Akademii výtvarných umění (AVU) a odchází z veřejného života. Osmašedesátiletý umělec se chce plně soustředit na vlastní tvorbu. U této příležitosti AVU pořádá ve dnech 24. až 29. dubna ve svém pražském sídle Kokoliův týden. Zástupci AVU to dnes oznámili novinářům.
"První akcí Kokoliova týdne byl takzvaný Zahřívací čtvrtek, následoval Nevýslovný pátek a dnes je na programu Vřelá sobota organizovaná Kateřinou Šedou pod názvem Kokoslet XXXIII jako setkání studentů, absolventů a příznivců Grafiky 2," sdělila mluvčí AVU Michaela Vrchotová.
Fenomén Grafika 2 vznikl před 33 lety na AVU v Praze a je od začátku spjat se jménem Kokolii a se specifickými přístupy k vytváření a chápání obrazu. Grafikou 2 prošly desítky talentů, které vtiskávají podobu současné umělecké scéně. Trvalými rysy tohoto ateliéru jsou důvěra v kresbu, spatřování vlastního pohledu, všímání si periferie, pozadí, formátu a "druhé strany" pohledu či obrazu.
Při Tučné neděli lze zjistit, kdo ateliér nyní studuje. Silou odpovědnou za vedení čáry se bude věnovat Důkladné pondělí, věnovat se má mimo jiné kaligrafii. Poslední den Pomnožné úterý spojí filozofku Alici Koubovou s ateliéry Grafika 1 a Grafika 2, aby probraly její výzvu myslet z jiného místa. Všechny akce jsou přístupné veřejnosti s výjimkou dnešního programu, který je určen zástupcům médií a absolventům a absolventkám ateliéru.
Kokolia vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor propagační grafika a poté malířství na AVU. Žije a pracuje střídavě ve Veverských Knínicích u Brna a v Praze. Uspořádal přes 100 samostatných výstav, podílel se na více než čtyř stech skupinových výstavách v Česku i zahraničí. V letech 1984 až 1997 působil jako zpěvák brněnské skupiny E, patřící svého času ke špičce české alternativní a undergroundové hudby.
V roce 1990 se stal Kokolia prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 2013 neúspěšně kandidoval na rektora AVU, byl též prorektorem pro studijní záležitosti. "Po škole jsou lidi vržení do světa, který se obvykle nezajímá o jemné posuny v jejich názorovém rejstříku. Na jednu stranu je to pro ně většinou nanejvýš zdravé, ale z jiného pohledu jde o ukrutné plýtvání se vším tím, co jim bylo dáno od přírody a od školy. Škola by je asi neměla ani po absolutoriu ztrácet ze svého zorného pole. Trochu se o to někdy snažíme, sám jsem ale ještě nepřišel na to, zdali náhodou neexistuje efektivnější způsob," uvedl před časem.
