Růžena Žertová

1945-51 - studuje na gymnáziu ve Frýdku-Místku


1951 - nastupuje ke studiu architektury na Fakultu stavební ČVUT v Praze, současně v Praze navštěvuje i Vysokou školu uměleckoprůmyslovou 


1952 - přestupuje na Fakultu architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně v ateliéru prof. Bedřicha Rozehnala


1957 - zakončuje studium architektury a chystá se na přijímací zkoušky na scénografii k prof. Františku Trösterovi na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze


1957 - po absolutoriu dostává pracovní umístěnku do ostravského Stavoprojektu; jeho ředitel Josef Kempný ji však odmítá uvolňovat k dalšímu studiu; Žertová se studia na DAMU vzdává
1957 - na podzim ji přijímá Zdeněk Řihák do Potravinoprojektu v Brně 


1960 - přechází do Státního projektového ústavu obchodu Brno (SPÚO), kde pracuje do roku 1983; zde také poznává svého životního druha architekta Igora Svobodu 


1966 - spolu s Igorem Svobodou cestuje do Velké Británie; navštíví Ernsta Wiesnera v Liverpoolu a předají mu materiály pro výstavu věnovanou Bedřichu Rozehnalovi


1968 - opět je blízko emigraci - tentokrát do Švýcarska


1972 - začíná navrhovat bižuterii
od roku 1975 se věnuje návrhům a realizaci svítidel, která jsou nabízena v prodejnách Díla 


1976 - vdává se za Igora Svobodu 


1978 - s manželem přicházejí o podkrovní byt v Dvořákově ulici; ještě téhož roku získají pozemek pro stavbu vlastního domu v Žabovřeskách 


1980–83 - Žertová kromě své práce v SPÚO řídí stavbu domu, vyrábí svítidla a pečuje o nemocného manžela i vážně nemocnou matku 


1983 - mimo jiné v důsledku neshod týkajících se návrhu ostravského Prioru odchází z SPÚO; jako členka Svazu výtvarných umělců se cele věnuje uměleckému řemeslu a do roku 1989 pracuje jako samostatná designérka 


1983 - Žertová začíná tvořit autorské šperky z titanu


1990 - zakládá vlastní architektonický ateliér; zaměřuje se na návrhy rodinných domů a obytných souborů 


1992 - Moravská galerie kupuje do svých sbírek dvě svítidla a titanový náhrdelník, které Žertová vytvořila 


2009 - Oldřich Ševčík a Petr Pelčák s přispěním Ondřeje Beneše Žertovou nominují na udělení Pocty ČKA 


2009 - Dílo Růženy Žertové, zejména její šperky, představuje na Prague Biennale Barbora Klímová 


2009 - je jí udělena Zlatá medaile Vysokého učení technického v Brně 




2011 - obchodní domy Růženy Žertové jsou v doposud největší šíři představeny v rámci výstavy a publikace KOTVY MÁJE / České obchodní domy 1965-75