Antonínovo pekařství
pobočka na pražském Náměstí Míru
Interiér nové pobočky Antonínova pekařství na pražském Náměstí Míru se stal pilotním projektem připravovaného rebrandingu celé sítě. Cílem návrhu bylo aktualizovat vizuální charakter značky s respektem k její dosavadní identitě i k výjimečnému geniu loci místa.
Dům na rohu někdejší Palackého ulice a bývalého Vinohradského náměstí byl postaven v letech 1888–1889 podle návrhu architekta Karla Jandy. Od roku 1910 patřil Školským sestrám sv. Františka a sloužil jako penzionát pro studenty sousedního gymnázia. Během totality byly sestry násilně vystěhovány, dům znárodněn a osud řádu poznamenaly represálie režimu. Dodnes rezonuje příběh generální sestry Marie Elišky Pretschnerové, která byla v roce 1950 zatčena StB přímo při placení poslední splátky úvěru za dům – klíče tehdy odevzdala se slovy: „Ustupuji násilí.” V září téhož roku byly řeholnice deportovány do internačního tábora v Krnově.
Po roce 1989 se sestry do domu vrátily a obnovily zde provoz Křesťanského domova mládeže u sv. Ludmily, který dnes slouží středoškolákům a v létě i turistům jako hostel.
Tým Denisa Strmiskova Studio pracoval na návrzích rok a půl ve spolupráci s grafickým studiem Kosatko a návrhářkou Terezou Kopeckou, která připravila nové pracovní uniformy. Barevná paleta vychází z vizuálu původních poboček. Nosná světle modrá byla doplněna o odstín tmavě modré, přírodní tóny dřeva a technickou nerez. Nově navržené terrazzo na podlaze navazuje na bordó a krémové tóny prostoru. Dominantou interiéru je desetimetrový prodejní pult navržený na míru. Vybavení doplňují židle Mattiazzi, exteriérový mobiliář značky Fermob a profesionální osvětlení italských svítidel iGuzzini v režii firmy ETNA.
Práce s barvami a materiály přirozeně navazuje na historické vrstvy prostoru. Během realizace byly pod nánosy bílých nátěrů odkryty původní nástěnné malby malíře Valentina Skály, zobrazující obchodní procesí s kávou a koření z Orientu, pravděpodobně z doby kavárny Republika. Součástí obnovy byla také zlacená štuková výzdoba. Zachován byl i původní skleněný lustr – autorské dílo výtvarníka Jaroslava Bejvla, vytvořené českými skláři v Kamenickém Šenově.
Atmosféru dotváří čtyři podsvícené lightboxy s archivními fotografiemi budovy a jejich někdejších obyvatelek.
Výsledný interiér stojí na principu propojení současného designu s historickým kontextem. Moderní prvky jsou do prostoru včleněny s jemností a úctou jako tiché pokračování příběhu, který se tu píše už více než sto třicet let.
Dům na rohu někdejší Palackého ulice a bývalého Vinohradského náměstí byl postaven v letech 1888–1889 podle návrhu architekta Karla Jandy. Od roku 1910 patřil Školským sestrám sv. Františka a sloužil jako penzionát pro studenty sousedního gymnázia. Během totality byly sestry násilně vystěhovány, dům znárodněn a osud řádu poznamenaly represálie režimu. Dodnes rezonuje příběh generální sestry Marie Elišky Pretschnerové, která byla v roce 1950 zatčena StB přímo při placení poslední splátky úvěru za dům – klíče tehdy odevzdala se slovy: „Ustupuji násilí.” V září téhož roku byly řeholnice deportovány do internačního tábora v Krnově.
Po roce 1989 se sestry do domu vrátily a obnovily zde provoz Křesťanského domova mládeže u sv. Ludmily, který dnes slouží středoškolákům a v létě i turistům jako hostel.
Tým Denisa Strmiskova Studio pracoval na návrzích rok a půl ve spolupráci s grafickým studiem Kosatko a návrhářkou Terezou Kopeckou, která připravila nové pracovní uniformy. Barevná paleta vychází z vizuálu původních poboček. Nosná světle modrá byla doplněna o odstín tmavě modré, přírodní tóny dřeva a technickou nerez. Nově navržené terrazzo na podlaze navazuje na bordó a krémové tóny prostoru. Dominantou interiéru je desetimetrový prodejní pult navržený na míru. Vybavení doplňují židle Mattiazzi, exteriérový mobiliář značky Fermob a profesionální osvětlení italských svítidel iGuzzini v režii firmy ETNA.
Práce s barvami a materiály přirozeně navazuje na historické vrstvy prostoru. Během realizace byly pod nánosy bílých nátěrů odkryty původní nástěnné malby malíře Valentina Skály, zobrazující obchodní procesí s kávou a koření z Orientu, pravděpodobně z doby kavárny Republika. Součástí obnovy byla také zlacená štuková výzdoba. Zachován byl i původní skleněný lustr – autorské dílo výtvarníka Jaroslava Bejvla, vytvořené českými skláři v Kamenickém Šenově.
Atmosféru dotváří čtyři podsvícené lightboxy s archivními fotografiemi budovy a jejich někdejších obyvatelek.
Výsledný interiér stojí na principu propojení současného designu s historickým kontextem. Moderní prvky jsou do prostoru včleněny s jemností a úctou jako tiché pokračování příběhu, který se tu píše už více než sto třicet let.
Denisa Strmiskova Studio
0 komentářů
přidat komentář
