|
Dvojice kancelářských věžích Puerta de Europa I a II představuje severní bránu do Madridu na nejdůležitější městské třídě Paseo de la Castellana. Nakloněná konstrukce mrakodrapů se příčí zažitým představám o výškových budovách, od nichž očekáváme především stabilitu a pevný obraz sídlící instituce. Projekt newyorského ateliéru Johnson Burgee Architects vznikl na zakázku kuvajtské společnosti KIO (Kuwait Investment Office) a stojí přímo na náměstí Plaza de Castilla, odkud jsou věže již z dálky patrné. Obě věže však musely ustoupit od uliční čáry z důvodu výstupů z metra. Z původní komplikace se pro Johnsona s Burgeem stala příležitost k netradičnímu řešení, jehož výsledkem bylo vybudování prvního nakloněného mrakodrapu na světě. Konstrukčního řešení 114 metrů vysokých věží se ujala newyorská kancelář LERA a stavbu provedla barcelonská společnost FCC. Obě věže se k sobě naklání o 15 stupňů, což na vrcholu znamená vyložení o 30 metrů oproti základně. Proti převrácení věže slouží betonový blok o rozměrech 60x10x10 metrů, který je umístěn na opačné straně pod zemí a s nejvyšším patrem je propojený ocelovým kabelem. K celkovému ztužení věží slouží také masivní ocelové diagonály na obvodovém plášti a železobetonové komunikační jádro uprostřed mrakodrapu. Druhotný rastr svislých a horizontálních ocelových prvků slouží k nezbytnému zesílení boční stability. Tyto prvky bývají u běžných konstrukcí skryté, ale v tomto případě se architekti rozhodli prvky zvýraznit, aby šly jasně rozpoznat. Hlavní nosná konstrukce je tak obložená nerezovou ocelí a druhotný rastr tvoří rudé ortogonální linie. Zbytek obvodového pláště je z kouřové skla, čímž ustupuje tradiční dělení na jednotlivá patra a celá fasáda splývá do ucelené tmavé plochy. Jednou z mála odlišností téměř identických věží je barevnost střešních heliportů (západní je modrý a východní je červený). Johnsonův našel odvahu pohrát si se zákony gravitace a posunout uvažování při návrhu mrakodrapů novým směrem.
Na počátku 90. let představovala Brána Evropy severní nástup do města a druhou nejvyšší budovou ve Španělsku. S novým miléniem se hranice města opět posunuly trochu severněji a vyrostla zde vyrostla čtveřice nejvyšších staveb ve Španělsku [
Torre Espacio (224,5m) - Henry N. Cobb;
Torre Caja Madrid (250m) - Norman Foster;
Torre de Cristal (249,5m) - Cesar Pelli;
Torre PwC (236m) - Carlos Rubio Carvajal].