Gläserne Manufaktur

Společnost Volkswagen AG rozhodla v rámci svých strategických záměrů o vstupu do kategorie luxusních vozů. Pro vůz, který byl nazván "Phaeton", bylo rozhodnuto o výstavbě zcela nové výrobní základny s parametry, do té doby v oblasti zázemí výroby automobilů nepoužitými. Pro realizaci tohoto ojedinělého konceptu byly vybrány sasské Drážďany. Umístění nové výrobny prestižního vozu koncernu Volkswagen AG na území bývalé DR mělo vedle čistě ekonomických aspektů také jeden znatelně společenský; příklad sjednocení Německa.
Základním úkolem pro architekty a designéry bylo vytvoření konceptu a následné stavební realizace, která vlastním zákazníkům ale také publiku z oblasti automobilových nadšenců umožní pohled na finální montáž modelu vyšší třídy "Phaeton". Koncepce nové továrny umožní samozřejmě také "inscenované" předání vozu zákazníkovi. Z tohoto důvodu bylo navrženo zcela transparentní řešení objektu jak z interiéru, taktéž z exteriéru. Ojedinělý tzv. "Prostor zážitků" slouží nejen k předání výrobku zákazníkovi, ale též informuje formou technické simulace o tématech "auto", "koncern VW" nebo nabízí využití pro rozličné kulturní programy.
Kvadratický komplex továrny stojí na dohled městského centra na Štrasburském náměstí, které bylo součástí za války zničeného areálu výstaviště. Komplex je ohraničen "Velkou zahradou" s rozsáhlými parko- vými úpravami a bývalým Zahradním palácem z roku 1680. Jedním z předpokladů pro uvolnění a výběr lokality byl také příslib bezemisní výroby a dopravně příznivé zásobování předzhotovenými autodíly z logistického centra na okraji města. K tomuto účelu byly speciálně vyvinuty tzv. "Cargo-tramvajové vlaky" pohybující se po kolejích městské dopravy. Tovární výroba je vlastně symbolem pro částečný odklon od "Athénské charty", která definuje prostorové dělení zóny bydlení a průmyslové výroby.
Vícepodlažní koncept vlastní oblasti výroby jako začlenění "Zóny prožitků" vychází na straně jedné z možností pozemku a situace městské zástavby, na straně druhé z funkčního průběhu finální montáže a z možnosti zúčastnit se finální montáže "na vlastní oči". Štrasburské náměstí, křižovatka dvou velmi zatížených ulic je nyní dokončena na jihovýchodní straně 22 m vysokým tělesem výrobní oblasti, které je v pravoúhlé formě situováno severovýchodníma jihovýchodním směrem. V rohu této "aktivní zóny" se vine velká terasa překrývající spodní podlaží. Velké prosklené plochy terasy otevírají pohled na městské centrum a zelené zahrady. Jsou členěny 40 m vysokým "válcem vozidel", částí pro expedici vozidel, zákaznickým "lounge" a malým správním traktem. Příchod na terasu a k "Zóně prožitků" a případný výjezd pro dokončené vozy je vytvořen lehkým přemostěním umělých vodních ploch. Prefabrikované autodíly jsou dodávány na podzemní dvůr v jihovýchodní části výrobní oblasti.
V "Zóně prožitků" je vnější jednoplášťová skleněná stěna tvořena standardní konstrukcí Schüco-FW50+, nasazovací konstrukce, s izolačním zasklením. Nosná konstrukce je tvořena ocelovými rourami. Ve "Výrobní oblasti" je vnější plášť dvojité fasády proveden opět na základě standardní Schüco nasazovací konstrukce na masivních plochých ocelových profilech bez přerušeného tepelného mostu, zavěšené na ocelových ramenech, které jsou ukotveny do stropní desky. Vnitřní plášť, který teplotně odděluje venkovní prostor a "Aktivní zónu", je proveden ze speciálních profilů Schüco s izolačním zasklením. Tyto profily jsou upevněny přepjatými lany z ušlechtilé oceli pro převzetí vertikálních i horizontálních sil. Toto řešení umožňuje, aby vnější a vnitřní plášť byl konstruován s minimálním statickým příčným řezem a konstrukce působí velmi elegantně a subtilně.
Výrobní oblast je osazena v jihovýchodním a jihozápadním rohu dvojitou fasádou z důvodu potřeby regulace teploty v závislosti na vnějších klimatických podmínkách. Celková hodnota součinitele propustnosti tepla k=1,2 a úroveň přenosu energie při plném využití lamel sluneční ochrany dosahuje hodnoty 0.11.

K sestavení článku o prof. Hennovi mě přiměl text Karla Doležela (Berlínský zápisník, Architekt 10/2002, s. 68-70), kde ho v příměru k Lordu Fosterovi musel zákonitě setřít. Prof. Dr. Günther Henn je však vedoucím Ústavu průmyslových staveb na Technische Universität v Drážďanech. Vlastní úspěšné architektonické kanceláře v Berlíně a Mnichovu. Měl jsem tu možnost navštěvovat jeho přednášky, kde ochotně a poutavě předával své zkušenosti. Jeho tvorba je uzavřena do provozních schémat a grafů průmyslových budov, avšak i v této pozici dokáže inovovat, přicházet s pozoruhodnými myšlenkami a svým sebevědomým vystupováním je prodat.