LOKALITA
Domy č.p. 183, 184 a 468 spojené ve správní budovu Magistrátu města Liberec stojí v jádru městské památkové zóny, v bezprostřední blízkosti liberecké radnice a divadla F. X. Šaldy. Dva z nich - Wernerův dům č.p. 184 a Knížkův dům č.p. 468 - s totožnými fasádami splývajícími v jeden objekt jsou kulturními památkami. Vznikly v roce 1882, v době rozsáhlé proměny centra města, a patřily k jedněm z prvních reprezentantů historizujících slohů v Liberci. O něco později vznikl jako přístavba k Wernerovu domu dům č.p. 183 ve Frýdlantské ulici v duchu vídeňské secese. Domy společně vytvořily jednotný blok, který v minulosti sloužil k mnoha účelům - hotel, spořitelna, vědecká knihovna.
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Budova Nového Magistrátu v Liberci vznikla rekonstrukcí tří výše zmíněných nevyužívaných domů. Jednotlivé odbory roztroušené v budovách po celém městě tak nahradil funkční administrativní celek soustřeďující veškeré veřejné agendy Magistrátu do jednoho objektu přímo v centru města.
Úkolem projektu byla na jedné straně koncentrace výkonu veřejné správy do moderního transparetního prostředí, jehož provoz a uspořádání by vycházely z masové návštěvnosti úřadů veřejností, na druhé straně záchrana cenných objektů s dlouhou historií.
Spojení objektů v jeden blok umožnilo realizovat návrh velkorysé dvorany, inspirovaný nikdy nerealizovaným řešením bankovního domu v budovách ateliéru Freiwald und Böhm z roku 1946.
Záměru bylo dosaženo uvolněním půdorysu původních domů, jejichž dispozice nevyhovovaly budoucímu využití, a odstraněním schodiště a malého vnitrobloku uvnitř domů . Na jejich místě vznikla otevřená čtyřpodlažní odbavovací hala zastřešená celoproskleným světlíkem, s přepážkovými pracovišti jednotlivých odborů v přízemí a ochozy s ostatními kancelářskými prostorami v patrech.
Hlavní vstup je situován do obloukového nároží, orientovaného do prostoru nám Dr. E. Beneše, na něj navazuje prostor portiku, vstupní hala, informační centrum a odbavovací přepážková hala.
Základní dispoziční schéma městského úřadu je půdorysně řešeno jako dispoziční dvojtrakt a trojtakt. Administrativní plochy jsou ve všech podlažích orientovány do přilehlých ulic, komunikační ochozy do otevřené dvorany. Kanceláře jsou navrženy jako velkoprostorové místnosti, dělené dle potřeb městského úřadu pomocí transparentních a posuvných stěn. Tím byl splněn požadavek koncentrace pracovníků umožňující vzájemný dohled nad výkonem veřejné správy.
V každém patře se v nové segmentové betonové části nachází zasedací místnost, ve 2.N.P. secesního domu navíc historická zasedací místnost odbnovená do původního stavu.
Do stávajících objektů jsou zakomponována dvě nová schodiště, vedle požárního je situováno sociální zázemí. V suterénu jsou umístěny archívy, sklady a rozsáhlé technologické zázemí.
Výsledkem rekonstrukce je moderní vzdušný interiér a původní historický exteriér stavby.
KONSTRUKČNÍ A STAVEBNÍ ŘEŠENÍ
Po stavebně technické stránce se jednalo o velmi náročnou rekonstrukci.
K razantním zásahům do stávajících konstrukcí došlo zejména v místech původního vnitřního dvora, který byl spolu s historickým schodištěm kompletně vybourán. Z budov č.p.183 a 184 zůstaly zachovány nosné stěny hlavního traktu, objekt č.p. 468 byl kromě malých dispozičních změn ponechám v původním půdorysném uspořádání (včetně historického schodiště).
Prostorná hala byla uzavřena novou spojovací částí segmentového tvaru z monolitického skeletu s jádrem pro požární schodiště. Spolu s tímto jádrem byla také nově postavena ztužující železobetonová stěna tvořící nosnou konstrukci pro dva panoramatické výtahy s výhledem do atria, hlavní schodiště a nový suterén pod atriem taktéž z monolitického betonu.
Zastřešení velké dvorany bylo provedeno celoprosklenou střechou ve čtvrtém patře, vynášenou systémem ocelových vazníků.
Dřevěné stropní konstrukce v domech č.p. 184 a 468 byly vyměněny za ocelové nosníky s železobetonovou monolitickou deskou, jejich vykonzolování do velké dvorany tvoří ochozy ve všech patrech. Železobetonové stropy v secesním domě byly zesíleny, v původní zasedací místnosti ve 2.N.P. byla konstrukce žebrového železobetonového stropu zcela zachována.
Zdevastovaný krov byl kompletně nahrazen novým s použitím ocelových rámů vlašské soustavy a dřevěných krokví. Střešní konstrukce byla opatřena novou břidlicovou krytinou. Původní podoba střechy byla doplněna celoprosklenými světlíky osvětlujícími kancelářské prostory v podkrovní části budovy.
V celém objektu byly provedeny nové rozvody TZB, ZTI, VZT, nové vytápění, EZS a EPS. Dům je datově propojen s radnicí a integrovaným záchranným systémem, samozřejmostí je elektronický vyvolávací systém v hale.
INTERIÉR A MATERIÁLY
Původní konstrukce jsou pojaty v jemné neutrální barvě s patinou zvýrazňující jejich stáří. Interiérové prvky jsou do této neutrální schránky vkládány jako materiálově i tvarově výrazné současné kusy nábytku. Zvýrazněny jsou také nové konstrukce a to použitím soudobých povrchových materiálů - pohledové betony, cementová gletovaná stěrka.
Celým domem, od fasád až po mobiliář, se prolíná ucelená materiálová a barevná koncepce. Ocelové prvky pevně spojené s budovou jsou barvy tmavě šedé, ocelové prvky na mobiliářích patinované, dřevěné prvky odýhované brazilskou třešní, stěny v atriu jsou opatřeny zelenošedou patinou, která přechází přes zelenošedou barvu ve vstupech do zelené fasády. Jako zjemňující detail se objevují mosazné prvky (vitríny, secesní světla, madlo zábradlí na ochozech, označení diskrétních zón v podlahách).
Podlaha v hale je z umělého terasa, v kancelářích jsou položeny koberce, v zasedacích místnostech a u vedoucích odborů je plovoucí podlaha se dřevěnou dýhou.
Součástí koncepce interiéru je komplexní informační a orientační systém, tj. od hlavní informační tabule u vstupu až po jmenovité označení pracovišť na přepážkách nebo dveřích kanceláří, navržený v souladu s interiérem celé budovy.