Na návrhu portugalského pavilonu pro světovou výstavu Expo 2000 v německém Hannoveru se podílela dvojice legendárních portugalských architektů Álvaro Siza Vieira a Edaurdo Souto de Moura, kteří si ke konstrukčnímu řešení přizvali neméně slavného inženýra Cecila Balmonda z londýnského ateliéru Ove Arup, aby jim pomohl vytvořit zvlněnou střešní konstrukci připomínající mořskou hladinu.
Prefabrikovanou ocelovou konstrukci bylo možné po výstavě rozmontovat a přemístit do portugalské Coimbry, kde dodnes slouží v parku Verde do Mondego k pořádání koncertů a společenských událostí.
Komplikovanou stropní konstrukci pokrývá z horní i spodní části translucentní sklolaminát, který umožňuje rozptýlené osvětlení interiéru. Průčelí tvoří obrácené dnes k řece Mondego tvoří růžově zbarvené vápencové desky s nápisem země nad vstupem. V obdélníkovém půdorysu je vykrojeno závětří s nízkým přístřeškem ve tvaru písmene U, kde původně stály fronty návštěvníků Expo, aby mohli spatřit portugalskou expozici, kde byl na ploše 1200 m² vystaven katamarán, model ponorky a na stěně byla panoramatická projekce mořské hladiny s oblaky.
Na obvodový plášť byly použity desky z lisovaného korku (celkem 55 tun), jehož je Portugalsko hlavním světovým výrobcem. Architektům šlo o to ukázat, že tento stoprocentně přírodní materiál, který většinou skončí jako zátka lahví, lze využít také na izolaci budov. Navíc se po skončení životnosti není nijak složité jej recyklovat. Vykrojené závětří se může rovněž chlubit slavnými portugalskými výrobky, jimiž jsou modré a žluté ručně glazované dlaždice.