Rodinný dům Portico
Rodinný dům se nachází ve čtvrti Rožna Dolina na východním předměstí Lublaně. Tato oblast byla z velké části nezastavěná až do lublaňského zemětřesení 14. dubna 1895 (kdy bylo poškozeno nebo zničeno 10% všech budov ve městě - pozn.překl.). Tehdy se investoři začali poohlížet po levnějších pozemcích v blízkosti průmyslových areálů a plánovali výstavbu dělnických kolonií. Rovinaté louky v dnešní oblasti Rožna Dolina zakoupilo v 90. letech 19. století Slovinské dělnické stavební sdružení. Dnes je tato městská část ležící v sousedství parku Tivoli, zoologické zahrady a kopce Rožnik oblíbenou destinací.
Území lze popsat jako lublaňské "Beverly Hills" se samostatně stojícími rodinnými domy obklopenými zahradami. Bohužel mnozí majitelé přestavěli své nemovitosti na rozlehlé vícepodlažní domy neurčitého architektonického jazyka, což se týká i domů, které sousedí s našim pozemkem.
Při navrhování jsme uplatnili typologii předválečných vil charakteristických pro tuto čtvrť, které měly zvýšené přízemí chránící nemovitost před povodněmi a současně umožňovalo přístup denního světla i přirozené větrání podzemních prostorů. Schodiště u vchodu do domu vytvářelo portikus; zastřešenou konstrukci podepřenou sloupy a obvykle připojenou k budově jako veranda. Nejvyšší patro domu mělo obvykle menší půdorysnou plochu než spodní patra kvůli vytvoření terasy a zlepšení oslunění přilehlé zahrady i okolních domů.
Náš návrh se řídí stejnými pravidly. Zvýšené přízemí obsahuje hlavní obytné prostory. Vstup tvoří široké kryté schodiště. Dům se otevírá jižním směrem pomocí teras osázených stromy. V každém podlaží se tak nabízí vlastní střešní zahrada.
Stavební předpisy umožnily využít 40% pozemku. Mohly tak vzniknout terasy s visutými jižně orientovanými zahradami. Dalším výrazným prvkem je prosklené vnitřní atrium uprostřed budovy, které funguje jako zdroj denního světla a přirozeně provětrává jídelnu i obývací pokoj. Atrium je zároveň venkovním prostorem pro letní snídaně. Spodní část nabízí podzemní parkoviště a pokoj pro hosty.
Místnosti jsou podle svých funkcí rozdělený do jednotlivých podlaží: spodní podlaží slouží volnočasovým aktivitám a otevírá se do zapuštěné zahrady, přízemí slouží jako obývací pokoj s jídelnou a terasou, v horním patře jsou dětské pokoje a nejvyšší podlaží domu je určené rodičům.
Území lze popsat jako lublaňské "Beverly Hills" se samostatně stojícími rodinnými domy obklopenými zahradami. Bohužel mnozí majitelé přestavěli své nemovitosti na rozlehlé vícepodlažní domy neurčitého architektonického jazyka, což se týká i domů, které sousedí s našim pozemkem.
Při navrhování jsme uplatnili typologii předválečných vil charakteristických pro tuto čtvrť, které měly zvýšené přízemí chránící nemovitost před povodněmi a současně umožňovalo přístup denního světla i přirozené větrání podzemních prostorů. Schodiště u vchodu do domu vytvářelo portikus; zastřešenou konstrukci podepřenou sloupy a obvykle připojenou k budově jako veranda. Nejvyšší patro domu mělo obvykle menší půdorysnou plochu než spodní patra kvůli vytvoření terasy a zlepšení oslunění přilehlé zahrady i okolních domů.
Náš návrh se řídí stejnými pravidly. Zvýšené přízemí obsahuje hlavní obytné prostory. Vstup tvoří široké kryté schodiště. Dům se otevírá jižním směrem pomocí teras osázených stromy. V každém podlaží se tak nabízí vlastní střešní zahrada.
Stavební předpisy umožnily využít 40% pozemku. Mohly tak vzniknout terasy s visutými jižně orientovanými zahradami. Dalším výrazným prvkem je prosklené vnitřní atrium uprostřed budovy, které funguje jako zdroj denního světla a přirozeně provětrává jídelnu i obývací pokoj. Atrium je zároveň venkovním prostorem pro letní snídaně. Spodní část nabízí podzemní parkoviště a pokoj pro hosty.
Místnosti jsou podle svých funkcí rozdělený do jednotlivých podlaží: spodní podlaží slouží volnočasovým aktivitám a otevírá se do zapuštěné zahrady, přízemí slouží jako obývací pokoj s jídelnou a terasou, v horním patře jsou dětské pokoje a nejvyšší podlaží domu je určené rodičům.
OFIS arhitekti
0 komentářů
přidat komentář
