Rodinný dům s obytnou terasou
Stavební záměr
Mladá rodina do té doby bydlící a pracující v Praze zdědila po babičce z partnerovy strany zahradní dům a pěkný svažitý pozemek se vzrostlými stromy a výhledem poblíž Slapské přehrady. Rozhodli se i přes každodenní dojíždění trvale se přestěhovat a přestavět stávající zchátralý dům, který by bez stavebních úprav vyhověl maximálně jako chata k sezónnímu ubytování, na rodinný dům. Požadavek investorů byl od začátku těžký a plný protichůdných přesto však inspirujících požadavků. Na jednu stranu klienti chtěli rodinný dům, který bude odpovídat současným požadavkům mladé rodiny na uživatelský komfort, energetickou úspornost a moderní stavební konstrukce, ale současně chtěli zachovat genius loci objektu po babičce, ke kterému měla pánská polovina páru velmi pěkné vzpomínky z dětství. Po dlouhých diskuzích a zvažování různých variant nakonec padlo rozhodnutí zachovat a zrekonstruovat původní zděný objekt a přistavět k němu lehkou dřevěnou přístavbu obytného prostoru a zastřešenou terasu.
Architektonické řešení
Dispoziční řešení se postupně měnilo a vyvíjelo v několika variantách. Nakonec z původní zděné části zbylo jen obvodové a nosné zdivo, základy a klenutý sklep. Místo původního dřevěného stropu se vestavěl nový z keramických tvarovek, v podkroví se provedla půdní vestavba, celý starý dům se kompletně zateplil a provedly se nové hydroizolace spodní stavby podříznutím nosných stěn. Vznikl tak prostor pro velkou vstupní halu, která tvoří díky proskleným dvoukřídlým dveřím pohledovou osu celého přízemí. Z haly jsou přístupné ložnice rodičů se šatnou, pracovna, velká rodinná koupelna a technická místnost na tepelné čerpadlo. Ve vstupní hale nechybí prostor pro vestavěnou šatní skříň a schodiště do podkroví, ve kterém jsou dva dětské pokoje a ještě jedna malá koupelna. Jeden z dvojice dětských pokojů je natolik velký, že půjde v budoucnu rozdělit na dva menší. Přístavba, vybudovaná na západní straně, převzala úlohu společenského centra – nachází se v ní velký do krovu otevřený obývací pokoj s jídelnou, kuchyní, obývákem a krbovými kamny. Rodina si přála co nejvíce spojit svůj život se zahradou, proto je společný obytný prostor z jižní strany na celou výšku prosklený a za francouzskými okny pokračuje velkou krytou terasou na dřevěné palubě. K pocitu spojení přispívá i stejná výšková úroveň podlah. Vnitřní členění a umístění oken a dveří jsou rovněž koncipovány s ohledem na zajímavé výhledy a průhledy. Architektonický koncept vychází ze zásady, že protiklady se přitahují
Konstrukční řešení
Nová dřevěná konstrukce přístavby obložená červenými deskami a zastřešená zelenou vegetační střechou kontrastuje se starou zachovalou zděnou konstrukcí se širokými stěnami. Do interiéru přiznané dřevěné konstrukce krovů se odrážejí ve velkých prosklených stěnách, podlaha je kombinací velkých keramických dlaždic s plechovou patinou a dřevěné teakové mozaiky, hladké lesklé povrchy designových prvků kuchyně, koupelen a dveří kontrastují a vzájemně se doplňují s masivním teakovým nábytkem a s ručně vyráběnými doplňky a dekoracemi z Indonésie, jejichž dodávku architekt zajistil a pro klienty připravil jako završení dvouletého stavebního úsilí.
Architekt sochařem
Dům na první pohled upoutá pozornost neobvyklým, takřka sochařským tvarováním, které je charakteristické pro práce atelieru KLANC. Fasáda je plastická složená z více vrstev jako slupky cibule. Vrstvy na sebe při různém denním osvětlení vrhají různé stíny, barevně a materiálově spolu kontrastují. Dřevěné sloupky ve tvaru X nesoucí konstrukci terasy jsou nejenom nezaměnitelným rozpoznávacím znakem domu, ale i důmyslně schovanou statickou zavětrovací konstrukcí, jejíž detail napojení byl převzat ze studia starých poctivých tesařských konstrukcí. Prosklené plochy, které jsou v druhém plánu fasády, jsou zase doplněné skutečným, nikoli vlepeným, horizontálním dělením velkých skleněných ploch francouzských oken. Fasáda dřevostavby je obložena z červeně natřených cementových desek. Tesařské detaily stropu významně promlouvají jak na fasádě, tak i v interiéru.
Rekonstrukce ano či ne
Celá rekonstrukce i s přístavbou stála nakonec skoro stejně, jako stavba nového domu. Technicky i časově byla možná trochu náročnější, než stavba domu na zelené louce. Majitelé však takto získali něco mnohem cennějšího než jen nový dům. Mají domov s kouzlem osobnosti s velkou přidanou hodnotou nezaměnitelného návrhu, který dal druhou šanci stavbě, která by pro většinu ostatních byla určená spíše k demolici.
Mladá rodina do té doby bydlící a pracující v Praze zdědila po babičce z partnerovy strany zahradní dům a pěkný svažitý pozemek se vzrostlými stromy a výhledem poblíž Slapské přehrady. Rozhodli se i přes každodenní dojíždění trvale se přestěhovat a přestavět stávající zchátralý dům, který by bez stavebních úprav vyhověl maximálně jako chata k sezónnímu ubytování, na rodinný dům. Požadavek investorů byl od začátku těžký a plný protichůdných přesto však inspirujících požadavků. Na jednu stranu klienti chtěli rodinný dům, který bude odpovídat současným požadavkům mladé rodiny na uživatelský komfort, energetickou úspornost a moderní stavební konstrukce, ale současně chtěli zachovat genius loci objektu po babičce, ke kterému měla pánská polovina páru velmi pěkné vzpomínky z dětství. Po dlouhých diskuzích a zvažování různých variant nakonec padlo rozhodnutí zachovat a zrekonstruovat původní zděný objekt a přistavět k němu lehkou dřevěnou přístavbu obytného prostoru a zastřešenou terasu.
Architektonické řešení
Dispoziční řešení se postupně měnilo a vyvíjelo v několika variantách. Nakonec z původní zděné části zbylo jen obvodové a nosné zdivo, základy a klenutý sklep. Místo původního dřevěného stropu se vestavěl nový z keramických tvarovek, v podkroví se provedla půdní vestavba, celý starý dům se kompletně zateplil a provedly se nové hydroizolace spodní stavby podříznutím nosných stěn. Vznikl tak prostor pro velkou vstupní halu, která tvoří díky proskleným dvoukřídlým dveřím pohledovou osu celého přízemí. Z haly jsou přístupné ložnice rodičů se šatnou, pracovna, velká rodinná koupelna a technická místnost na tepelné čerpadlo. Ve vstupní hale nechybí prostor pro vestavěnou šatní skříň a schodiště do podkroví, ve kterém jsou dva dětské pokoje a ještě jedna malá koupelna. Jeden z dvojice dětských pokojů je natolik velký, že půjde v budoucnu rozdělit na dva menší. Přístavba, vybudovaná na západní straně, převzala úlohu společenského centra – nachází se v ní velký do krovu otevřený obývací pokoj s jídelnou, kuchyní, obývákem a krbovými kamny. Rodina si přála co nejvíce spojit svůj život se zahradou, proto je společný obytný prostor z jižní strany na celou výšku prosklený a za francouzskými okny pokračuje velkou krytou terasou na dřevěné palubě. K pocitu spojení přispívá i stejná výšková úroveň podlah. Vnitřní členění a umístění oken a dveří jsou rovněž koncipovány s ohledem na zajímavé výhledy a průhledy. Architektonický koncept vychází ze zásady, že protiklady se přitahují
Konstrukční řešení
Nová dřevěná konstrukce přístavby obložená červenými deskami a zastřešená zelenou vegetační střechou kontrastuje se starou zachovalou zděnou konstrukcí se širokými stěnami. Do interiéru přiznané dřevěné konstrukce krovů se odrážejí ve velkých prosklených stěnách, podlaha je kombinací velkých keramických dlaždic s plechovou patinou a dřevěné teakové mozaiky, hladké lesklé povrchy designových prvků kuchyně, koupelen a dveří kontrastují a vzájemně se doplňují s masivním teakovým nábytkem a s ručně vyráběnými doplňky a dekoracemi z Indonésie, jejichž dodávku architekt zajistil a pro klienty připravil jako završení dvouletého stavebního úsilí.
Architekt sochařem
Dům na první pohled upoutá pozornost neobvyklým, takřka sochařským tvarováním, které je charakteristické pro práce atelieru KLANC. Fasáda je plastická složená z více vrstev jako slupky cibule. Vrstvy na sebe při různém denním osvětlení vrhají různé stíny, barevně a materiálově spolu kontrastují. Dřevěné sloupky ve tvaru X nesoucí konstrukci terasy jsou nejenom nezaměnitelným rozpoznávacím znakem domu, ale i důmyslně schovanou statickou zavětrovací konstrukcí, jejíž detail napojení byl převzat ze studia starých poctivých tesařských konstrukcí. Prosklené plochy, které jsou v druhém plánu fasády, jsou zase doplněné skutečným, nikoli vlepeným, horizontálním dělením velkých skleněných ploch francouzských oken. Fasáda dřevostavby je obložena z červeně natřených cementových desek. Tesařské detaily stropu významně promlouvají jak na fasádě, tak i v interiéru.
Rekonstrukce ano či ne
Celá rekonstrukce i s přístavbou stála nakonec skoro stejně, jako stavba nového domu. Technicky i časově byla možná trochu náročnější, než stavba domu na zelené louce. Majitelé však takto získali něco mnohem cennějšího než jen nový dům. Mají domov s kouzlem osobnosti s velkou přidanou hodnotou nezaměnitelného návrhu, který dal druhou šanci stavbě, která by pro většinu ostatních byla určená spíše k demolici.
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Střecha
macicek
23.01.11 07:00
konečne
ms
31.01.11 08:42
zobrazit všechny komentáře
