Beseda Ořechovka je částečně podsklepená, jednopodlažní novostavba se střešní vyhlídkovou terasou, navazující na stávající tenisové kurty na Macharově náměstí. Objekt zahrnuje klubovou místnost, určenou pro setkávání a trávení volného času čekání sportovců, dále šatny, toalety, provozní zázemí, skladovací prostory a vestavěnou distribuční trafostanici. Stavba též zahrnuje veřejně přístupné WC pro osoby s omezením pohybu a orientace.
Stavba tenisového klubu (Beseda Ořechovka) je umístěna v severní části Macharova náměstí, v samém středu pražské vilové čtvrti Ořechovka. Už ve dvacátých letech minulého století, kdy se se stavbou této kolonie v duchu teorie zahradního města započalo, bylo s prostorem náměstí počítáno jako se společenským, obchodním a relaxačním centrem čtvrti. Pozemek dnešních tenisových kurtů byl původně zamýšlen pro školu.
Pavilon tenisového klubu umísťujeme do prostoru parku, podél stávajícího chodníku, v přímé návaznosti na stávající tenisové kurty. K ulici se objekt klubu staví hlavním vstupem, umístěným do osy Macharova náměstí, s prosklenou částí klubovny a veřejným schodištěm, které může sloužit též k posezení s výhledem na nejživější část uličního prostranství. V západní části stavby je technické zázemí klubu a do stavby integrovaná distribuční trafostanice PREDi.
Stavba má charakter nízkého, podélného pavilonu posazeného zhruba 1,0 až 1,5 metru nad úroveň ulice, který navazuje na stávající nivelitu tenisových kurtů na druhé straně. Terénní zlom z ulice je vyrovnán zahradnicky upraveným svahem, a exteriérovým schodištěm, které je přímo v severojižní ose Macharova náměstí.
Dispozičně se pavilon dělí do dvou částí – západní část stavby je technická a servisní – není vytápěná a zahrnuje sklady sportovního náčiní a antuky, výstup na střešní vyhlídkovou terasu a místnost trafostanice. Východní část stavby je vytápěná a částečně podsklepená. Nachází se zde prosklená klubová místnost se zhruba 20 místy k sezení, s provozním zázemím a s přímým vstupem na venkovní terasu a směrem ke kurtům.
Pavilon ctí výrazový charakter první republiky a užívá klasických architektonických prvků jako je sokl, sloupový řád a překlad s římsou. Zdůrazňuje řemeslné zpracování a tektoniku konstrukce. Jednotlivé konstrukční prvky jsou viditelné, avšak celkově působí vzdušným dojmem a souzní s parkovým prostředím Macharova náměstí. Svým výrazem evokuje lázeňské altány a kolonády spojené s relaxací a vybízí k zastavení.
Hlavním stavebním materiálem nadzemní části je tvrdé dřevo (dub). Nosný systém pavilonu tvoří sloupy kruhového průřezu s entazí, masivní překlady dekorované reliéfy a příčné krokve zešikmené na koncích ve dvou směrech – tím je docíleno vizuálního odlehčení střešní konstrukce. Sloupy jsou vetknuty a spojeny s průvlakem pomocí ocelových patek a hlavic. Je kladen důraz na kvalitu, vysokou životnost a řemeslné zpracování materiálů.
Klubová místnost je převážně prosklená, otevřená do tří stran – na kurty, na terasu a směrem k ulici. Konstrukce výkladců se skládá ze subtilních kovových rámů s posuvnými a otočnými dveřmi. Podlaha klubu je navržena z litého terazza. Podhled tvoří dřevěný kazetový strop.
Obložení plných částí fasády je řešeno širokými palubkami se spoji na pero a drážku. Sokl, na kterém je konstrukce usazena, je navržen z betonu – viditelné části z pohledového betonu, popřípadě kamenicky opracované.
Na střeše objektu je navržena vyhlídková terasa – s palubou z masivních prken a ocelovým zábradlím z nerezových sítí. Střecha je plochá, s vnitřními vpustmi, řešená s extenzivní vegetací. Terasa má zvláštní uzamykatelný vchod z prostoru od tenisových kurtů a předpokládá se pouze občasný provoz, např. během turnajů apod. Přístup na terasu je zajištěn točitým ocelovým schodištěm.