Terénní dům AN-NA
Krajina jako zboží
Rozpínání obytné a průmyslové zástavby může probíhat tak, jak to známe povětšinou dnes － extenzivně, volně. Je zabírána nová a nová půda, na které bez dalších vazeb a souvislostí vyrůstají průmyslové a skladové haly nebo tzv. satelitní obytná zástavba v podobě samostatných nebo řadových rodinných domů, často s minimálními rozestupy. Jediným měřítkem je efektivnost zhodnocení investic při nákupu a prodeji pozemků. Tato nová zástavba nevytváří městský ráz ani infrastrukturu － na první pohled je zřejmé, že domy stojí tam, kde se ještě včera rozprostíralo jen pole nebo louka…
Novou výstavbu je však možné řešit i s ohledem na již stojící objekty a krajinu, citlivě je včlenit do místa. Sídla lze zahušťovat ve stávající rozloze, lze je také vrstvit. Novostavby mohou též pronikat do krajiny, a to i tak, aniž by ji zásadně měnily. A naopak: krajina může být stahována do měst.
Dnes je již poměrně běžné, že zeleň překrývá jiné urbanistické funkce (zatím se jedná především o střechy obchodních domů, garáží či jiných staveb občanské vybavenosti). Tato strategie pokračuje přímým prolnutím staveb s krajinou. Mizí klasické prvky jako fasády a ostré hrany. Zemina vytěžená při hloubení základů může být přihrnuta k objektu nebo přes něj. To přináší řadu výhod, například poslouží k lepšímu tepelnému izolování stavby a nemusí se nákladně přesouvat na jiné místo. Dá se tak stavět v zeleni, aniž by zároveň došlo ke snížení její plochy.
Nic nepřibylo, nic neubylo
Projekt domu AN-NA vychází z pravidla „co je dole, je i nahoře“. Je tvořen dvěma pásy – vlnami, prohnutými nad a pod zem. Oba pásy jsou porostlé zelení, v místě stavby jako by nic nepřibylo a nic neubylo. Část prohnutá vzhůru definuje aktivní – denní prostory domu, v podzemní části se spodním prohnutím se pak nacházejí prostory klidové – noční. Nadzemní část je maximálně transparentní – celkové prosklení nabízí obyvatelům co nejvyšší propojení s okolím. Prostor je otevřený oběma směry, samotný pozemek by proto neměl být obehnán zdí nebo plotem. Potřebného pocitu intimity tak může být dosaženo pouze vhodným členěním přírodních prvků, jako jsou stromy, keře, zídky z volně skládaných kamenů nebo terénní nerovnosti. Ačkoli na vizualizacích je stavba zasazena do volné krajiny, její autoři si ji vysnili na kraj vesnice, na rovinatý pozemek jižních Čech či Moravy, kde budou její měkké formy navazovat na odkaz lidové architektury. Jeden z autorů, architekt Antonín Novák, ke konceptu stavby uvádí: „Myšlenka volného umístění do krajiny se vztahuje k jedné z dílčích inspirací tohoto projektu, totiž ke skvělému filmu ‚Jaro, léto, podzim, zima… a jaro‘ od jihokorejského režiséra Kim Ki-duka, filmu o střídání životních i přírodních cyklů, plynutí času.“
Architekti navrhli dům AN-NA tak, aby jeho obytné části byly orientovány na jih, na volnou část pozemku － do zahrady, louky. Hlavní vstup umístili na severní straně, od přístupové komunikace. S garáží se u domu nepočítá: auta by měla parkovat u cesty pouze pod lehkým dřevěným přístřeškem. Prosklené fasády nadzemní části jsou opatřeny předsazenými hliníkovými žaluziemi, zamezujícími přehřívání vnitřních prostor. Pomáhají též dotvořit potřebnou míru intimity v interiéru. Dalším podobným prvkem, tentokrát čistě přírodním, může být i vyskládaná hranice palivového dřeva.
Pod zemí a nad zemí
Umístění více než poloviny objemu objektu pod úroveň terénu je energeticky výhodné z hlediska tepelně technických vlastností. Dům je navržen jako nízkoenergetický s rekuperací tepla. Při řešení stavební konstrukce bude nutné dokonale izolovat podzemní části proti vodě, počítá se s vodostavebním betonem. Nepředpokládá se však využití speciálních stavebních technologií. Střešní část je navržena jako ocelová s vloženou tepelnou izolací mezi jednotlivé vrstvy s přerušenými tepelnými mosty. Tuto konstrukci spolu s fasádami budou vynášet ocelové „T“ profily umístěné po obvodu domu. Původně zamýšlená varianta nadzemní části s využitím železobetonu by byla příliš hmotná.
Hledání investora
Rodinný dům AN-NA na svého investora zatím ještě čeká. Z toho vyplývá i skutečnost, že zatím nejsou řešeny interiéry, které tak vytvářejí otevřenou příležitost, aby konkrétní lidé mohli uspokojit své konkrétní představy. Ačkoli byl tento projekt původně zamýšlen jen jako myšlenkový koncept, postupem času se stal srdeční záležitostí autorů. Ti mají nyní ambici dotáhnout tuto čistou filozofickou představu s poněkud tajemným označením do hmotné podoby a uvést ji do života. Proč byl dům pojmenován právě AN-NA, osvětluje architekt Novák takto: „Názvy všeobecně známých rodinných domů bývají většinou logicky odvozovány od jmen jejich uživatelů － investorů. Protože v tomto případě stavebníci objektu scházejí, je jeho název AN-NA odvozen z formy domu － dvou identických vln s mírným posunem podél osy symetrie. Bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto pojmenování, jakož i k myšlence konceptu postaví samotní budoucí uživatelé.“
Projekt nízkoenergetického a v mnohém experimentálního domu AN-NA je součástí virtuální výstavy „me100“. Je věnována krajině, kterou je podle architektů studia DRNH potřeba stále více chránit před dalším záborem. Na stránkách www.me100.cz jsou slovem i obrazem definovány některé možné přístupy ke krajinotvorbě v souvislosti s její zástavbou.
Rozpínání obytné a průmyslové zástavby může probíhat tak, jak to známe povětšinou dnes － extenzivně, volně. Je zabírána nová a nová půda, na které bez dalších vazeb a souvislostí vyrůstají průmyslové a skladové haly nebo tzv. satelitní obytná zástavba v podobě samostatných nebo řadových rodinných domů, často s minimálními rozestupy. Jediným měřítkem je efektivnost zhodnocení investic při nákupu a prodeji pozemků. Tato nová zástavba nevytváří městský ráz ani infrastrukturu － na první pohled je zřejmé, že domy stojí tam, kde se ještě včera rozprostíralo jen pole nebo louka…
Novou výstavbu je však možné řešit i s ohledem na již stojící objekty a krajinu, citlivě je včlenit do místa. Sídla lze zahušťovat ve stávající rozloze, lze je také vrstvit. Novostavby mohou též pronikat do krajiny, a to i tak, aniž by ji zásadně měnily. A naopak: krajina může být stahována do měst.
Dnes je již poměrně běžné, že zeleň překrývá jiné urbanistické funkce (zatím se jedná především o střechy obchodních domů, garáží či jiných staveb občanské vybavenosti). Tato strategie pokračuje přímým prolnutím staveb s krajinou. Mizí klasické prvky jako fasády a ostré hrany. Zemina vytěžená při hloubení základů může být přihrnuta k objektu nebo přes něj. To přináší řadu výhod, například poslouží k lepšímu tepelnému izolování stavby a nemusí se nákladně přesouvat na jiné místo. Dá se tak stavět v zeleni, aniž by zároveň došlo ke snížení její plochy.
Nic nepřibylo, nic neubylo
Projekt domu AN-NA vychází z pravidla „co je dole, je i nahoře“. Je tvořen dvěma pásy – vlnami, prohnutými nad a pod zem. Oba pásy jsou porostlé zelení, v místě stavby jako by nic nepřibylo a nic neubylo. Část prohnutá vzhůru definuje aktivní – denní prostory domu, v podzemní části se spodním prohnutím se pak nacházejí prostory klidové – noční. Nadzemní část je maximálně transparentní – celkové prosklení nabízí obyvatelům co nejvyšší propojení s okolím. Prostor je otevřený oběma směry, samotný pozemek by proto neměl být obehnán zdí nebo plotem. Potřebného pocitu intimity tak může být dosaženo pouze vhodným členěním přírodních prvků, jako jsou stromy, keře, zídky z volně skládaných kamenů nebo terénní nerovnosti. Ačkoli na vizualizacích je stavba zasazena do volné krajiny, její autoři si ji vysnili na kraj vesnice, na rovinatý pozemek jižních Čech či Moravy, kde budou její měkké formy navazovat na odkaz lidové architektury. Jeden z autorů, architekt Antonín Novák, ke konceptu stavby uvádí: „Myšlenka volného umístění do krajiny se vztahuje k jedné z dílčích inspirací tohoto projektu, totiž ke skvělému filmu ‚Jaro, léto, podzim, zima… a jaro‘ od jihokorejského režiséra Kim Ki-duka, filmu o střídání životních i přírodních cyklů, plynutí času.“
Architekti navrhli dům AN-NA tak, aby jeho obytné části byly orientovány na jih, na volnou část pozemku － do zahrady, louky. Hlavní vstup umístili na severní straně, od přístupové komunikace. S garáží se u domu nepočítá: auta by měla parkovat u cesty pouze pod lehkým dřevěným přístřeškem. Prosklené fasády nadzemní části jsou opatřeny předsazenými hliníkovými žaluziemi, zamezujícími přehřívání vnitřních prostor. Pomáhají též dotvořit potřebnou míru intimity v interiéru. Dalším podobným prvkem, tentokrát čistě přírodním, může být i vyskládaná hranice palivového dřeva.
Pod zemí a nad zemí
Umístění více než poloviny objemu objektu pod úroveň terénu je energeticky výhodné z hlediska tepelně technických vlastností. Dům je navržen jako nízkoenergetický s rekuperací tepla. Při řešení stavební konstrukce bude nutné dokonale izolovat podzemní části proti vodě, počítá se s vodostavebním betonem. Nepředpokládá se však využití speciálních stavebních technologií. Střešní část je navržena jako ocelová s vloženou tepelnou izolací mezi jednotlivé vrstvy s přerušenými tepelnými mosty. Tuto konstrukci spolu s fasádami budou vynášet ocelové „T“ profily umístěné po obvodu domu. Původně zamýšlená varianta nadzemní části s využitím železobetonu by byla příliš hmotná.
Hledání investora
Rodinný dům AN-NA na svého investora zatím ještě čeká. Z toho vyplývá i skutečnost, že zatím nejsou řešeny interiéry, které tak vytvářejí otevřenou příležitost, aby konkrétní lidé mohli uspokojit své konkrétní představy. Ačkoli byl tento projekt původně zamýšlen jen jako myšlenkový koncept, postupem času se stal srdeční záležitostí autorů. Ti mají nyní ambici dotáhnout tuto čistou filozofickou představu s poněkud tajemným označením do hmotné podoby a uvést ji do života. Proč byl dům pojmenován právě AN-NA, osvětluje architekt Novák takto: „Názvy všeobecně známých rodinných domů bývají většinou logicky odvozovány od jmen jejich uživatelů － investorů. Protože v tomto případě stavebníci objektu scházejí, je jeho název AN-NA odvozen z formy domu － dvou identických vln s mírným posunem podél osy symetrie. Bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto pojmenování, jakož i k myšlence konceptu postaví samotní budoucí uživatelé.“
Projekt nízkoenergetického a v mnohém experimentálního domu AN-NA je součástí virtuální výstavy „me100“. Je věnována krajině, kterou je podle architektů studia DRNH potřeba stále více chránit před dalším záborem. Na stránkách www.me100.cz jsou slovem i obrazem definovány některé možné přístupy ke krajinotvorbě v souvislosti s její zástavbou.
0 komentářů
přidat komentář
