Záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily
Arnoldova vila je jedním z nejvýznamnějších příkladů historické vilové architektury v Brně. Nachází se v bezprostřední blízkosti ikonické vily Tugendhat a společně s Löw-Beerovou vilou tvoří unikátní kulturní celek. Postavena v roce 1862 významným stavitelem Josefem Arnoldem, prošla na počátku 20. století zásadní přestavbou v duchu pozdní secese a art déco pod vedením Cäcilie Hožeové.
Druhá světová válka a poválečné události zásadně ovlivnily její osud. Po roce 1945 sloužila jako mateřská škola a od roku 2012 chátrala. Díky rozsáhlé rekonstrukci pod vedením města Brna a podpoře Norských fondů se podařilo tuto kulturní památku zachránit a přeměnit v prostor pro setkávání, vzdělávání a kulturní aktivity.
Architektonická koncepce rekonstrukce vycházela z principu maximálního zachování původního výrazu stavby. Fasáda byla obnovena v původní barevnosti, kombinující okrový tón s jemným zeleným nádechem. Okna byla repasována a doplněna izolačními dvojskly, zachovány zůstaly dřevěné rolety, markýzy i prosklené přístavby, včetně zimní zahrady a verandy. Interiéry byly citlivě restaurovány, přičemž se podařilo zachovat původní dřevěné obklady, fládrované povrchy i hlavní schodiště. Statická stabilizace objektu zahrnovala pilotovou stěnu a železobetonové věnce, které zajišťují dlouhodobou stabilitu stavby.
Součástí rekonstrukce byla i revitalizace zahrady dle plánů z roku 1909, která respektovala historický vývoj místa. Obnovilo se původní parkové členění, doplnily nové stromy, travnaté plochy a odpočinková místa, čímž zahrada získala zpět svůj původní charakter.
Dnes vila slouží jako kulturní a komunitní centrum s výstavními prostory, uměleckou kavárnou a studijním centrem vily Tugendhat. Součástí projektu byla i revitalizace zahrady dle historických plánů z roku 1909, která se stala součástí prohlídkového okruhu tzv. Trojvilí (Arnoldova vila, Löw-Beerova vila, Vila Tugendhat).
Druhá světová válka a poválečné události zásadně ovlivnily její osud. Po roce 1945 sloužila jako mateřská škola a od roku 2012 chátrala. Díky rozsáhlé rekonstrukci pod vedením města Brna a podpoře Norských fondů se podařilo tuto kulturní památku zachránit a přeměnit v prostor pro setkávání, vzdělávání a kulturní aktivity.
Architektonická koncepce rekonstrukce vycházela z principu maximálního zachování původního výrazu stavby. Fasáda byla obnovena v původní barevnosti, kombinující okrový tón s jemným zeleným nádechem. Okna byla repasována a doplněna izolačními dvojskly, zachovány zůstaly dřevěné rolety, markýzy i prosklené přístavby, včetně zimní zahrady a verandy. Interiéry byly citlivě restaurovány, přičemž se podařilo zachovat původní dřevěné obklady, fládrované povrchy i hlavní schodiště. Statická stabilizace objektu zahrnovala pilotovou stěnu a železobetonové věnce, které zajišťují dlouhodobou stabilitu stavby.
Součástí rekonstrukce byla i revitalizace zahrady dle plánů z roku 1909, která respektovala historický vývoj místa. Obnovilo se původní parkové členění, doplnily nové stromy, travnaté plochy a odpočinková místa, čímž zahrada získala zpět svůj původní charakter.
Dnes vila slouží jako kulturní a komunitní centrum s výstavními prostory, uměleckou kavárnou a studijním centrem vily Tugendhat. Součástí projektu byla i revitalizace zahrady dle historických plánů z roku 1909, která se stala součástí prohlídkového okruhu tzv. Trojvilí (Arnoldova vila, Löw-Beerova vila, Vila Tugendhat).
0 komentářů
přidat komentář
