Pavilon základní školy, Mníšek pod Brdy
Pozemek je součástí poměrně velkého nezastavěného vnitrobloku – orámovaného velkoryse ze severu panelákovou zástavbou ve tvaru V a z jihu lineární zástavbou školy. Obě stavby pravděpodobně vznikly ve stejném období – v období nabubřelého rozmachu mladé socialistické republiky. Pokud na budově školy je patrný ještě ideologický dekor zesílený klasickým řádem se sloupořadím tak panelové bytovky reflektují už jenom ambice uspokojit zvýšenou poptávku dělnické třídy po zdravém a plnohodnotném životě.
Budova školy je postavená téměř na nejvyšším bodě „bloku“ a od ní se pozemek mírně svažuje na sever k bytovkám. Vnitroblok není ničím strukturovaný, je to jenom uzavřený prostor osetý trávou a samorostlou náletovou zelení. Veřejný prostor kolem budovy školy je akcentovaný symetricky ke křídlu školy dvojicí skupin stromů.
Objekt dostavby školy s komunitní budovou kulturního sálu a zájmových kroužků se proto ocitá uprostřed tzv. socialistické zahrady a je velmi obtížné dokomponovat její objem i výraz k jedné nebo druhé straně bloku.
Autoři studie se proto rozhodli vložit do tohoto prostoru objekt „zahradního pavilonu“, který nebude svým tvarem ani výrazem navazovat ani na jeden ze stávajících okolo stojících budov.
Objekt má proto kompaktní tvar se zakulacenými rohy, což ještě více zesiluje jeho sebestředný charakter. Spojovací krček s budovou školy prozrazuje jeho vztah k budově školy.
Objekt je postaven mimo hlavní osu objektu školy tak, aby pomohl z východu dotvořit veřejný prostor před hlavním vstupem do školy. Objekt je umístěn na přístupovou cestu ke škole vedoucí z východního parkoviště. Tato existující pěší cesta prochází středem parteru nového objektu a tím vytváří v objektu veřejnou pasáž, kde jsou umístěné všechny vstupy do objektu pavilonu.
Pavilon mění urbanistickou situaci ve vnitrobloku. Dramatizuje ji. Stává se jejím centrem. Buď je altánem v zahradě nebo citadelou uprostřed hradeb. Bude záležet taky na jeho poslání.
Třípodlažní polyfunkční objekt v sobě snoubí – na horních dvou podlažích prostory školy a družiny – bezbariérově spojené s mateřskou/původní budovou školy pomocí spojovacího můstku a komunitní prostory na přízemí. Kumulováním dalších funkcí do prostoru před školou se významně posiluje veřejný prostor. Ten představuje nově vzniklé náměstí prostorově vytvořené po stranách hlavním vstupem do školy, hernou předškolního zařízení, kavárnou a vestibulem kulturního sálu. Pavilon se tedy kromě svého prioritního poslání – poskytnout prostory pro expanzi školy a kulturu města, podílí na vytvoření aktivního veřejného prostoru mimo centrální náměstí města.
Úlohou fasády objektu je tedy nabídnout působivý obraz funkčního designu odpovídajícího době svého vzniku. Výškové dělení pavilonu vychází z traktace školy – na přízemí je postavená dvoupodlažní nástavba. Objekt je poměrně velký, proto výraz fasády by měl být přátelský, pohostinný – a proto otevřený. Tento výraz se dosahuje poměrně velkou plochou prosklení modelovanou z vnější strany texturou lamelových žaluzií. Tyto temperuji vliv vnějšího prostředí na interiér objektu.
Budova školy je postavená téměř na nejvyšším bodě „bloku“ a od ní se pozemek mírně svažuje na sever k bytovkám. Vnitroblok není ničím strukturovaný, je to jenom uzavřený prostor osetý trávou a samorostlou náletovou zelení. Veřejný prostor kolem budovy školy je akcentovaný symetricky ke křídlu školy dvojicí skupin stromů.
Objekt dostavby školy s komunitní budovou kulturního sálu a zájmových kroužků se proto ocitá uprostřed tzv. socialistické zahrady a je velmi obtížné dokomponovat její objem i výraz k jedné nebo druhé straně bloku.
Autoři studie se proto rozhodli vložit do tohoto prostoru objekt „zahradního pavilonu“, který nebude svým tvarem ani výrazem navazovat ani na jeden ze stávajících okolo stojících budov.
Objekt má proto kompaktní tvar se zakulacenými rohy, což ještě více zesiluje jeho sebestředný charakter. Spojovací krček s budovou školy prozrazuje jeho vztah k budově školy.
Objekt je postaven mimo hlavní osu objektu školy tak, aby pomohl z východu dotvořit veřejný prostor před hlavním vstupem do školy. Objekt je umístěn na přístupovou cestu ke škole vedoucí z východního parkoviště. Tato existující pěší cesta prochází středem parteru nového objektu a tím vytváří v objektu veřejnou pasáž, kde jsou umístěné všechny vstupy do objektu pavilonu.
Pavilon mění urbanistickou situaci ve vnitrobloku. Dramatizuje ji. Stává se jejím centrem. Buď je altánem v zahradě nebo citadelou uprostřed hradeb. Bude záležet taky na jeho poslání.
Třípodlažní polyfunkční objekt v sobě snoubí – na horních dvou podlažích prostory školy a družiny – bezbariérově spojené s mateřskou/původní budovou školy pomocí spojovacího můstku a komunitní prostory na přízemí. Kumulováním dalších funkcí do prostoru před školou se významně posiluje veřejný prostor. Ten představuje nově vzniklé náměstí prostorově vytvořené po stranách hlavním vstupem do školy, hernou předškolního zařízení, kavárnou a vestibulem kulturního sálu. Pavilon se tedy kromě svého prioritního poslání – poskytnout prostory pro expanzi školy a kulturu města, podílí na vytvoření aktivního veřejného prostoru mimo centrální náměstí města.
Úlohou fasády objektu je tedy nabídnout působivý obraz funkčního designu odpovídajícího době svého vzniku. Výškové dělení pavilonu vychází z traktace školy – na přízemí je postavená dvoupodlažní nástavba. Objekt je poměrně velký, proto výraz fasády by měl být přátelský, pohostinný – a proto otevřený. Tento výraz se dosahuje poměrně velkou plochou prosklení modelovanou z vnější strany texturou lamelových žaluzií. Tyto temperuji vliv vnějšího prostředí na interiér objektu.
0 comments
add comment
