Rekonstrukce činžovního domu Matoušova 12

Historie
Dům 515/12 v dnešní Matoušově ulici byl postaven jako měšťanská neoklasicistní vila v roce 1885 pro Americkou petrolejářskou společnost. Rozsáhlý pozemek navazoval z jihu na zahradu Portheimovy vily, ze severu na park Kinských. Při urbanizaci Smíchova byl dům na počátku 20. století včleněn do řadové zástavby městských obecních domů a ztratil podstatnou část zahrady. Současně byla výrazně navýšena úroveň přilehlého terénu. Později byla realizována přístavba třetího obytného patra.
V roce 1922 kupuje dům JUDr. Eduard Schwarz a zadává jeho modernizaci architektům Karlovi a Ottovi Kohnovým. Veškeré dispozice domu byly upraveny pro potřeby pohodlného bydlení zámožné rodiny. Nejvýrazněji bylo změněno hlavní obytné patro, kde architekti vynesli část vstupní haly nad prostor vnitřního dvora a tím uvolnili dispozici k velkorysému propojení severní a jižní části domu. Dům získal centrální vytápění, jídelní i osobní výtah, který dodala v roce 1928 firma Kolben & Daněk. Součástí projektu bratří Kohnů byl i návrh veškerého interiéru, včetně dýhovaných obkladů stěn, vykládaných dřevěných podlah, vestavěného nábytku, štukových stropů s vestavěným osvětlením (i desítky žárovkových objímek v jedné místnosti), zařízení koupelen, kuchyně a samozřejmě i mobilního nábytku. 
Poslední drobné úpravy  probíhaly v roce 1936 v podkroví.
Těsně před válkou odchází část rodiny do emigrace, část za války zahynula. Ve čtyřicátých letech se z vily stává činžovní dům a po roce 1948 se velkoryse řešené prostory rozdělují na sedm bytů. Po roce 1989 se dům vrátil rodině původního majitele.
 
Rekonstrukce domu 
I. etapa (realizace 2006-2009)
Rekonstrukce začíná generální opravou technických rozvodů a pláště celého domu a vestavbou dvou nájemních bytů do zvětšeného podkroví, kam byl protažen i zrekonstruovaný výtah. Při přestavbě výtahu se podařilo zachovat větší část původního ohrazení šachty a především repasovat původní kabinu výtahu z roku 1928.
Byla provedena kompletní rekonstrukce veřejného interiéru. V přízemí byla opravena garsoniéra (původně kancelář prokuristy JUDr. Schwarze) s repasí podlah, dřevěných obkladů, podhledu a s nově vybudovanou koupelnou a kuchyňkou.

II. etapa (realizace 2009-2010)
Dochází k úpravám 2. a 3. nadzemního podlaží. Byla zbourána vsazená dělící příčka ve 2np a celé patro opět sjednoceno do jednoho celku. Byly provedeny repase podlah, dřevěných a kamenných obkladů, štuků a vestavěného nábytku. Mobilní inventář se až na výjimky nedochoval.
S ohledem na co nejcitlivější obnovu původního interiéru a s vědomím naprosto změněných potřeb současného bydlení, bylo po ověření jiných variant, rozhodnuto o využití reprezentativních prostor jako advokátní kanceláře. To umožnilo zachovat původní dispozici i dochovaný interiér. Jedinou zásadní změnou bylo zrušení původního dvojího vstupu (vstup na straně kuchyně byl pravděpodobně služební) a vybourání nových vstupních dveří v ose haly. V původní šatně u hlavního vstupu vznikla potřebná druhá koupelna.
Ve 3np bylo postupováno obdobně s tím rozdílem, že patro zůstalo rozdělené na dva byty.

III. etapa (realizace 2012-2013 )
Je navázáno na koncept architektů Kohnů spojit schodištěm veřejnou část domu se zahradou, severní byt v 1. nadzemním podlaží je rozdělen novou chodbou, na kterou navazuje vnější schodiště.

V současnosti je v domě 7 bytových jednotek a dva celky kancelářských prostor.