Areál Richterovy vily, který je ve vlastnictví Správy Pražského hradu, je vymezen ze severu ulicí Na Opyši, na jihu Starými zámeckými schody a na východě stavbami tzv. Richterových domů.
Pozemek v minulosti sloužil jako reprezentativní zahrada s vinohradem. Richterova vila, původně klasicistní letohrádek, měnila způsob využití od obytné funkce až ke kancelářím ministerstva vnitra a vojenské ubytovací správy. Od devadesátých let 20. století nebyla stavba užívána.
Richterova vila zaujímá dominantní polohu na skalním ostrohu mezi Klárovem a Jelením příkopem. Jižní svah skály nad Starými zámeckými schody je známý jako tzv. Svatováclavská vinice založená již Karlem IV. Severní svah je oproti tomu hustě zarostlý a prudce spadá k ulici Na Opyši.
Unikátní je právě umístění vily na spodním konci ostrohu s výjimečnými výhledy na panorama Prahy a letohrádek Belveder. Na samotnou vilu je dominantní pohled ze serpentin Chotkovy silnice vybudované v roce 1832. Z této doby pochází i realizace klasicistního letohrádku.
Předmětem projektu byla rekonstrukce vily a návrh její přístavby pro restauraci, dále potom obnovení Svatováclavské vinice včetně umístění nových jednoduchých staveb, souvisejících s užíváním a provozem vinice.
Principielním přístupem k návrhu architektonického řešení celého areálu i vlastní vily bylo v maximální míře zachovat a obnovit původní stavby a konstrukce, očistit je od nevhodných úprav zejména z druhé poloviny 20. století a doplnit je podle potřeby novými prvky, které budou současné a jasně odlišitelné.