Sídliště Jižní Svahy vzniklo v letech 1970-1980 a svým ztvárněním přesahuje regionální význam. Na koncepční řešení sídliště bylo vypsáno výběrové řízení, vítězný návrh architektů Šebestiána Zeliny a Jiřího Gřegorčíka se stal podkladem pro další zpracování. Urbanistická koncepce vychází ze zásady vytvořit dobré životní prostředí obytného celku, respektuje přitom krajinný reliéf, navazuje na pozitivní charakteristické rysy zlínského urbanismu. Dominantou první etapy výstavby je třinácti podlažní bytový dům s výrazným zaoblením deskové hmoty, nazývaný 1. segment. Dle dostupných podkladů byl prostor před 1. segmentem (tedy jeho „dvorní“ část) koncipován jako pobytová plocha parkového charakteru. Parkování bylo navrženo v podzemí, ale bohužel se jej nepodařilo zrealizovat. Objekt 1. segmentu doplněný občanskou vybaveností v jeho parteru (sídlí zde Městská policie, zdravotní středisko, základní škola, knihovna) a navazující objekty nákupního centra vytváří pomyslné centrum sídliště Jižní Svahy. Obytný segment i jeho polyfunkční část jsou i v dnešní době využívány, velmi slabou stránkou byl veřejný prostor v nejbližším okolí, živelné parkování, dožilé zpevněné plochy, nešťastně umístěné nádoby na odpad, zdevastovaný mobiliář.
Pro uchopení koncepce obnovy tohoto prostoru, nás vedla úvaha o způsobu života na sídlišti, mimo centrum „starého města“ a přitom v srdci „nového města“ na kopci. Se vší rozmanitostí obyvatel a jejich potřeb. Prostor se stal obrazem této rozmanitosti. Obraz, ve kterém můžeme najít dětskou hravost a zábavu pro teenagery. Odpočinek pod budoucím stínem platanů pro seniory, aktivní plochu pro trhy, koncerty a komunitní akce napříč věkem.
Pobytová plocha je materiálově sjednocena, prostor je obdélníkového půdorysu, ve kterém jsou umístěny jednotlivé aktivity. Základním motivem „obrazu“ je prvek kruhu, který plochu člení jak funkčně, tak i graficky. Podél nízkých bytovek došlo k oddělení půlkruhovými zálivy od silniční komunikace. Ty jsou osázeny trvalkami a ze strany pobytové plochy ukončeny nízkou zídkou, sloužící jako mobiliář – lavička. V ploše se propisuje i linka kruhu, který navazuje na půdorysný tvar segmentu. V zadní části plochy navazující na ZŠ je umístěno dětské hřiště, připomínající krajinu. Vystupující půlkoule (modelace krajiny) mají různé možnosti využití, jedna je kolotočem, druhá lezeckou stěnou, třetí skákadlem. Mezi tyto prvky je umístěna trampolína. V blízkosti hrací plochy je umístěna průlezka pro větší děti. Na tuto plochu navazuje„ rozptylová zpevněná plocha“, sloužící pro pohyb na kole, tříkolce či odrážedle nebo může sloužit pro aktivity komunitní jako prostor pro setkávání.
Osvěžení umožňují v létě vodní prvek ve formě trysek stříkajících z povrchu plochy. Herní prvky doplňuje šeptanda. Prostor je doplněn solitérními lavičkami, umožňující sezení třemi směry.
Pobytová plocha se rozšiřuje i směrem do navazující stávající zeleně, jsou zde umístěny lavičky a houpačka. Přes travnatou plochu vede pěšina, jako propojka mezi bytovými domy a komerčním centrem pod segmentem. V prostoru u segmentu bylo reorganizováno parkování.
Ve zpevněné ploše jsou vysazeny vysoké solitérní stromy – platany, aby bylo vyváženo měřítko vůči velké hmotě objektu segmentu.
Jelikož se v projektu počítalo s osazením mladších stromů, které postupně dorostou do požadovaného objemu, navrhli jsme umístit do plochy atypický prvek – připomínající „deštníky“. Tento prvek by měl být vertikální dominantou a poskytovat zastínění než stromy vzrostou.
Osvětlení prostoru je navrženo stožárovými svítidly připomínající „zvonky“, podél ulice Sportovní jsou navrženy jednoduché svítidla s výložníkem. Nízké zídky záhonů v sobě mají integrovány svítidla.
Povrch plochy je barevně sjednocen a jen drobné prvky vytváří její barevné odlišení. Hlavní plocha z probarveného asfaltu, je doplněna dopadovou plochou z barevné pryže a plochami z betonu. Mobiliář je použit typový od firmy mmcité.
ellement architects