Rodinný dům Chmelařovi, Hronov

Plán na pořízení vlastního domku v rodném městě Hronově jsme měli dávno. Mělo se jednat o víkendový dům, za První republiky bychom ho asi nazývali letním. Představuje pro nás symbol klidu a odpočinku, něco jako nekonečnou dovolenou a spojení s našimi rodinami a přáteli. Milujeme zdejší krajinu. Mám k Hronovu i pracovní vztah s neutuchající vizí "Za Hronov krásnější". Hronov je malé východočeské město známé hlavně díky slavným rodákům: spisovateli Aloisi Jiráskovi, Josefu Čapkovi, Egonu Hostovskému a režisérovi Janu Špátovi a také díky nejdéle se v Evropě konajícímu festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov.

Parcelu jsme sháněli 5 let. Hlavním kritériem byly vzrostlé stromy. Z asi 10 variant pozemků, na které jsem měl již vymyšlené domy, po tříletém čekání na rozdělení majetku po rozvodu původních majitelů dopadla nakonec tato. S odstupem času vím, že byla nejlepší! Jedná se o místo bývalého zahradnictví na jižní stráni nad centrem města. Adresa je Divadelní 1012, původní číslo popisné bylo 12. Ulice vede nahoru od Jiráskova divadla. Ze severu máme památkově chráněnou lipovou alej, která obíhá místní hřbitov - není lepších sousedů. Uklidňující dojem okolí posiluje pravidelné zvonění z nedaleké renesanční zvonice a školní věže na náměstí. Les máme na dosah. Velice důležitá je pro nás zahrada a práce na ní. Vzrostlé stromy, které jsme za pomoci zahradní architektky Štěpánky Šmídové doplnili další zelení odkazující k původní okolní krajině. Výsledkem je zdánlivě prostá rostlinná skladba, ze které však jde požadovaný klid a harmonie propojení se zdejší přírodou. Protipól k životu ve městě, kde žijeme v centru v prostorném bytě. Pražský loft máme minimalisticky koncipován v bílo šedé. Hronovský dům je hravý a dává vyniknout tvarové živelnosti, barevnosti.

Dům je tvarově bohatý přesně v duchu našich ostatních staveb. Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké podněty takto tvarované prostory poskytují z hlediska dlouhodobého používání. Jestli vás skutečně tak obohacují, jak si myslím, anebo jestli se přejí a jsou posléze spíše na obtíž. Stále jsem nadšený. V průběhu stavby jsme jen zpřesňovali některá řešení z hlediska dílenského zpracování. Půdorysně dům trochu připomíná rakev. Hmota domu je výrazně horizontálně členěná uskakujícími podlažími, která gradují k přilehlé aleji lip a březovému lesíku. Směr gradace kopíruje svažitost okolního terénu. Převýšení zahrady je okolo 12 metrů. Převzali jsme původním majitelem započaté tvarování na pobytové terasy, které jsme upravili, aby navazovaly na geometrii domu. Tedy vše je ostře řezané - atiky, rampy, tvary záhonů…