Místo je na okraji nové výstavby, která nahradila původní zahrádkářkou kolonii na severu Brna. Původní parcelace úzkých zahrádek byla proměněna v podobně drobnou ortogonální sít pro nové domy, které většinou vyplňují celý pozemek až na zákonem dané 3,5 metrové pásy od hranice souseda. Zadání investora bylo prosté: "jinak, ale nenápadně".
Pro orientaci stavby byla určující atmosféra lesa, která měla v co největší možné míře přesáhnout do budoucích vnitřních prostor. Les je však na severu a ulice na jihu. Konceptem se stalo přivádění světla do obytného prostoru, a to důsledně po celý den. V hrubých rysech písmene "V" je v patře poskládána hlavní dispozice, jenž se rozevírá právě do přilehlého lesa. Rozhodnutí umístit hlavní obytný prostor do patra objektu a ložnice do přízemí bylo důležitým momentem pro vlastní návrh. Do klínu mezi prostory je umístěna venkovní terasa, která je skryta pohledům souseda a díky umístění v patře poskytuje přímý výhled do lesa. Současně tvoří zastřešení ložnicím v přízemí, jejichž výstupy jsou tak chráněny před deštěm. Klidová část v přízemí navazuje na zahradu orientovanou na severovýchod, tedy osluněnou pouze ráno. V patře jsou však okna umístěny po stranách nepravidelného půdorysu a přivádí tak rafinovaně světlo do jádra dispozice. Obytná část je prosvětlena i díky převýšenému oknu na galerii z jihu. Tedy po celý den se hlavní prostor proměňuje díky světlu.
Dvoupodlažní hmota na půdorysu měkce zaobleného trojúhelníku je směrem do ulice zklidněna prostým jednopodlažním hranolem určeným pro vstupní prostory, garáž a dílnu. Dům tak zapadá do kontextu sousední zástavby a směrem do zahrady reaguje na křehkou a proměnlivou existenci lesa.